List Radical Women je hrdý na to, že pomáhá šířit tuto vážnou obžalobu diskriminace pohlaví v guatemalské levici, předloženou ženou-revolucionářkou a zdravotnicí. Částečně (nepodstatně) zkráceno.
Politicko-stranická účast v levici se zdánlivě týká členek společenských a všelidových organizací. Já považuji za zásadní, že ženy diskutují a rozebírají, jak v tomto tisíciletí dostat feministická jednání na pořad dne.
Jejich obavy se zdají být oprávněné, když dojde na otázku moci, základ patriarchální kultury, bez „starých strukturálních forem“ guerilových organizací, s vojenskou a hierarchickou tradicí. V těchto skupinách přešel základní typ (způsob) boje od ozbrojeného boje k hlasovacím urnám, ale politická praxe založená na konspiraci, sektářství a pomluvách zůstává nedotčena, neboť převládá mužská, dospělá, městská a nepůvodní populace.
Toto nastává též v nepolitických a společenských organizacích, a to i v ženských, jakožto součást politické nutnosti udržet status quo. Tyto praktiky je nezbytné překonat, navrhnout jiné a začít je používat.
Jako žena angažovaná ve stranické politice si myslím, že strana může být důležitým nástrojem (i když ne jediným), který přinese hluboké společenské změny a přesuny tím, že získá kontrolu nad státem.
Stranická práce je stěžejní, stejně jako budování všelidové moci a komunity organizované v oblasti zdraví, vody, přírodních zdrojů, života. Tato hnutí musí být posilována společnou prací s občanskými organizacemi a levicovými stranami na společných problémech a předmětech zájmu.
Spoluúčast žen ve z hlediska pohlaví smíšeném prostředí nebo ve vztahu se stranickými soudruhy (což může zahrnovat i osobní partnery) je obtížná, neboť nám nejsou poskytovány stejné příležitosti.
Žena, zvlášť je-li mladá, může být týrána za to, že přemýšlí, za to, že je soběstačná a nezávislá, za to, že má své vlastní nápady a inovační politické návrhy založené na přesvědčení, povinnosti a revolučních zásadách. Může být týrána sexuálním obtěžováním, neloajální konkurencí, pomluvami, napadáním, agresivitou a spiknutím, a diskreditována předáky skupin.
Politický talent a schopnosti žen se tudíž stávají v očích ostatních lidí produktem šarmu, koketérie a manipulace, jež jsou „pro ženy typické“.
Naše zkušenosti a spoluúčast mohou být též přičítány „mecenášům, lektorům a mentorům“, kteří se těší legitimnosti. To vše je proto, že ohrožujeme moc nastolených vůdců a zastiňujeme je, způsobuje takto deziluzi tím, co je považováno za odlišný druh návrhu.
Je nezbytné přemýšlet o historickém revolučním projektu levice, který zahrne všechny tendence včetně feminizmu. Tento projekt musí pochopit, jak neoliberální ekonomický model přímo zasahuje (ovlivňuje) životy žen, především žen domorodých a venkovanek. Měl by též obžalovat kolonizační strategii USA.
Levicové organizace musí bojovat za revoluci zevnitř, mají-li přinést společenskou změnu. Musí též navrhnout nové cesty užití moci, a podpořit rovnoprávnost a respektování odlišností. Toto musí být učiněno v prostředí, jež bude ženám nakloněno, aby byly odhalovány praktiky, které jsou prosazovány dominantní ideologií pomocí mocenských vztahů.
Překlad anglické verze úvahy Vladimír Sedláček
