Skip to content

Monthly Archives: Červenec 2020

Památce Niny Alexandrovny Andrejevové

Sovětské a mezinárodní komunistické a dělnické hnutí utrpělo těžkou a nenahraditelnou ztrátu. Po dlouhé a těžké nemoci zemřela 24. července v Leningradě Nina Alexandrovna Andrejevová, generální tajemnice Ústředního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků.

Zastavilo se srdce přesvědčeného patriota sovětské vlasti, prozíravého politika, přesvědčeného bolševika, bojovníka proti oportunismu a revizionismu v komunistickém hnutí ve všech jeho projevech, významného činitele mezinárodního komunistického hnutí, statečné ženy – naší drahé přítelkyně a soudružky.

Nina Alexandrovna se narodila 2. října 1938 v dělnické rodině v Leningradě. Stejně, jako mnoho jejích vrstevníků ztratila v roce 1941 otce, který padl na frontě. Střední školu ukončila se zlatou medailí, s výborným hodnocením pak absolvovala Leningradský technologický institut a stala se kandidátkou technických věd. V roce 1966 vstoupila do Komunistické strany Sovětského svazu. Číst dál

Demokracie dvou možností volby

Ať pohlédne člověk v současnosti kamkoliv, šermováním demokracií, lidskými právy a humanismem se to jen hemží. Krize nekrize, virus nevirus, továrny na fráze a prázdné žvanění jedou na plné obrátky, stejně jako desítky „diskuzních“ a „společenských“ pořadů v různých médiích. Jak se to s onou demokracií má, jsme my jako marxisté-leninovci mnohokrát psali. Nemíním se proto na toto téma rozepisovat, jen zmíním, že neexistuje nic jako pravá a nepravá demokracie, stejně jako patří na smetiště intelektuálských plků rozjímání o demokratuře apod.

V praxi počínající krize kapitalistického hospodářského systému, která byla pouze urychlena, nikoliv vytvořena koronavirovou krizí, nám současná velkohubá „demokracie“ ukazuje v přímém přenosu, jak velkorysé možnosti volby nám poskytuje. Volbami nemyslím onu stále větší šaškárnu s hlasovacím lístkem, při níž si lidé jednou za čas volí zástupce svých vykořisťovatelů, i když i s těmito volbami toto téma také souvisí. Mám zde na mysli možnosti, které nám současný „demokratický“ systém nabízí, jako přípustné, povolené k uvažování, vybírání. Číst dál

Nejen o cyklostezkách – o Prostějovu polemicky

Přečetl jsem pozorně až municiózní rozbor dění v mém rodném městě, Prostějově, abych se s rozpaky dozvěděl, že to má být stále asi to místo, kde jsem se před 35 lety narodil v porodnici prozaicky umístěné v pozdějším úřadu práce. Ačkoli každý z nás chce slyšet o svém oblíbeném místě jen to nejlepší, někdy rozpor vizuálního obrazu s realitou vyvolává rozpaky.

Pišme tedy upřímně: Prostějov již dávno není průmyslovým centrem a k centru kulturnímu má rovněž – i přes kvantitativní výčet všemožných aktivit – daleko. V městě básníka Wolkera a akademika Wichterleho gurmán nepochodí, vyšší kulturu prodeje drží nad vodou přátelští prodejci z vietnamské menšiny. Vítr se prohání po liduprázdných kavárnách, tak, jako kdekoli jinde v republice. Město se odlišuje vynikající rezervací moderní architektury, vzpomínkou na maturitní oblek od OP a polohou u dálnice mezi Olomoucí a Brnem.  Číst dál

OS ČMS k úmrtí Miloše Jakeše

Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska vyjadřuje upřímnou soustrast pozůstalým k úmrtí Miloše Jakeše, někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ, který zemřel ve věku 97 let v Praze.

Miloš Jakeš se narodil v chudé rodině na Šumavě, mládí prožil jako jeden z Baťových mužů ve Zlíně. Zkušenost z nespravedlivých poměrů první kapitalistické republiky, mnichovské zrady a nacistické okupace jej přivedla do řad KSČ. Jakeš se účastnil poválečného budování republiky i počátků mládežnického hnutí. Po zkušenosti s regionální politikou v Gottwaldově zastával řadu zodpovědných funkcí celorepublikového významu. Jeho specializací bylo zemědělství, otázka národních výborů a personální politika. V době počínající eroze východoevropského tábora socialistických zemí nahradil v nejvyšší funkci generálního tajemníka Gustáva Husáka. Bohužel nebylo v silách Jakeše ani kohokoli jiného zbrzdit nebezpečné krizové jevy, spjaté s chybami sovětské politiky. Po převratu se Miloš Jakeš stal obětí antikomunistické represe, nezměnil však svůj světonázor a vždy otevřeně vystupoval na obranu socialistické myšlenky i toho, co se za předchozí období let 1945-1990 poctivou prací vybudovalo. Číst dál

Zemřel soudruh Miloš Jakeš

9. července 2020 zemřel ve věku 97 let soudruh RSDr. Miloš Jakeš, poslední generální tajemník reálně vládnoucí Komunistické strany Československa před kontrarevolučním pučem, svými tvůrci vznešeně nazvaným „sametovou revolucí“. Byl jedním z posledních žijících členů předlistopadového vedení strany a rozhodně nejaktivnějším z nich v obhajobě věci socialismu, společenského pokroku a míru, hodnot, kterým zasvětil celý svůj život a které ho stály mnoho úsilí a odříkání nejen v předlistopadovém období, ale zejména v posledních třech dekádách jeho života, kdy byl antikomunisty a dalšími hlupáky a mravním bahnem lidské spodiny doslova štván, hanoben a zesměšňován. Číst dál

Co formuje naše myšlení?

Čas od času si některý z exponentů současného režimu povzdechne nad tím, jak minulý systém negativně poznamenal dnešní myšlení, chování a jednání lidí. Všimněme si, že se tyto odkazy objevují od samotného počátku 90. let 20. století a s přibývajícím časovým odstupem se pouze prodlužuje období, po které bude dle autorů těchto výroků třeba žít v „demokracii“, aby se i lidé stali „demokracie“ hodni. Častokrát slýcháme také odvolávky na Masarykův výrok z Čapkových Hovorů s TGM, kterak „potřebujeme 50 let nerušeného vývoje (myšleno demokratického – pozn. autora) a budeme tam, kde bychom chtěli být už dnes.“

Jestliže představitelé současné moci hovořili před 30 lety o potřebě alespoň deseti let „demokratického, nerušeného“ vývoje, postupně se z deseti let stalo dvacet let, „dlouhá doba“, až jsme se nakonec v posledních letech začali dovídat, že bude třeba mnohem delšího času, než se původně očekávalo, načež následoval Masarykův citát. Zajímavé bude sledovat, jakou výmluvu si budoucí autoři najdou za 18, 20 let, kdy vstoupí v platnost Masarykův idealistický (myšleno filozoficky) předpoklad. Tedy pokud do té doby nedožene kapitalismus svět na další velká válečná jatka, což žel není nereálné. Číst dál

Čau uprchlíci – dojem z knihy

Přiznám se, že pokud nevěnuji alespoň drobnou část volného času čtení, mám neutuchající pocit, že jsem ztratil čas. Chvíli jsem nad touto skutečností přemýšlel. Uvědomil jsem si, že se mi příliš nechce zabředávat do ničeho příliš složitého. Dostal jsem se ale do situace, kdy jsem dostal opravdu velkou chuť na nějaký lehčí žánr. Je také pravdou, že jsem velice dlouho nečetl žádného aktuálního autora, který by byl k dostání v běžných českých knihkupectvích. To jsem se rozhodl změnit. Rozhodnutí bylo jasné – je třeba chvíli konzumovat „mainstreamovou“ knižní kulturu. Na chvíli jsem hodil za hlavu knihovnu plnou marxistické literatury, jejíž valná část teprve čeká na přečtení, a začal jsem brouzdat po internetových knihkupectvích. Narazil jsem na celkem zajímavé kousky. Naklikal jsem si do košíku několik svazků knih. Ale když jsem provedl kontrolu, tak jsem zjistil, že se jedná o knihy o historii, případně odbornou literaturu, která by snad mohla obsahovat informace, které by sloužily ke zvyšování mé profesní kvalifikace. Ne, musím ještě více snížit laťku, chce to opravdu něco, nad čím nebudu příliš namáhat hlavu a přečtu na jeden zátah. Číst dál

Jihokorejské povstání proti diktatuře

Před čtyřiceti roky se protest proti autoritářské vládě v Jižní Koreji změnil v povstání. Odkaz povstání je zpochybňován dodnes.   

„Občané, napadají nás vládní jednotky. Jejich pušky a meče zabíjejí naše milované bratry a sestry. Přišel čas! Povstaňte a bojujte! Budeme bránit Kwangdžu do smrti. Nezapomeňte na nás. Budeme bojovat do posledního.“

Tato slova pronesl jedenadvacetiletý univerzitní student Pak Jong Son z korby náklaďáku v ranních hodinách 27. května 1980. Pak, člen propagační komise Výboru lidového vedení Kwangdžuského povstání, se vydal dobrovolně varovat obyvatele Kwangdžu před hrozícím vpádem jihokorejské armády. 

Předcházejících 10 dní, od 18. do 27. května, obyvatelé Kwangdžu vzdorovali vojenské juntě Čon Tu Hwana, jenž se chopil moci v prosinci 1979 po říjnovém atentátu na vojenského diktátora Pak Čong Huia. Během oněch dnů obyvatelé Kwangdžu bojovali s jihokorejskou armádou. Pět dnů z toho bylo město Kwangdžu osvobozeným územím pod kolektivní kontrolou svých obyvatel.  Číst dál

Pozvánka: Antikapitalistický kemp 2020

Antikapitalistický kemp 2020 se uskuteční v termínu 16. – 19. července 2020 v Jihomoravském kraji nedaleko Brna. Program začne ve čtvrtek 16. 7. odpoledne a skončí v neděli 19. 7. po poledni. Antikapitalistický kemp je otevřen všem radikálně levicovým zájemcům po zaslání přihlášky (e-mail – info@levaperspektiva.cz; on-line přes web – https://levaperspektiva.cz/kemp/) a potvrzení registrace organizátory. Nepotvrzená přihláška k účasti na kempu neopravňuje. Organizátory kempu jsou Levá perspektiva a Komunistický svaz mládeže.

Více na https://levaperspektiva.cz/kemp/. Číst dál

Dopis kubánského prezidenta generálnímu tajemníkovi OSN

Autor: Prezident Kubánské republiky Miguel Díaz-Canel Bermúdez 

 

Havana, 26. června 2020

Rok 62 od Revoluce

 

Jeho Excelence p. Antonio Gutérres

Generální tajemník Organizace spojených národů, New York

 

Vaše Excelence,

sedmdesát pět let poté, co členské státy této organizace podepsaly Chartu OSN, přísné dodržování jejího účelu a zásad, mezinárodního práva a zachování mnohostrannosti jsou důležitější, než kdykoli předtím.

Následkem pandemie COVID-19 čelíme mnohonásobné krizi s ničivými účinky, viditelné ve všech společenských složkách, s očekáváním, že bude trvat dlouho a zhorší nevyřešené globální problémy. Číst dál

Když je konkurence králem

V Evropské unii a ve Spojených státech a v dalších rozvinutých kapitalistických oblastech říkají, že konkurence je králem. Konkurence je tím, co dává současné tržní ekonomice legitimitu. Učí se to na druhém a třetím stupni vzdělávacích institucí, na katedrách ekonomiky, obchodu a práv. Je tak téměř zakořeněné, že konkurence se rovná zdravému rozumu. Když máte trh, na němž prodáváte zboží a služby, řeknou vám, že konkurence mezi firmami zaručuje nejúčinnější a nejspravedlivější systém distribuce. Potřeby celé společnosti jsou proto předurčeny tržním systémem, fungujícím coby nezaujatý, nestranný prostředník.

Čím víc člověk něco chce, tím víc je ochotný za to zaplatit; a čím víc jsou lidé ochotní za něco zaplatit, tím víc těchhle věcí bude dodáno, a tak konkurence plyne mezi firmami, které se snaží uspokojit poptávku. Čím větší konkurence tu je, tím víc je cena stlačovaná dolů, jak bude každý konkurent na trhu podrážet druhé, aby si z téhle činnosti ukrojil.

Číst dál

Německo a EU rozšiřují vojenskou přítomnost v Africe

Pandemie koronaviru působí jako katalyzátor v tahanici velkých mocností o přerozdělení Afriky a znovuzrozený německý imperialismus vidí krizi jako příležitost k prosazení svých globálních geopolitických zájmů silou zbraní. Minulý týden německý parlament (Bundestag) rozhodl o rozšíření nebo prodloužení dvou vojenských operací. Vedle Libye, Mali, kde má Irsko momentálně dvacet vojáků, a Somálska mohou německé síly v budoucnu operovat v Mauretánii, Burkině Faso, Čadu a Nigeru.

Počet 1 100 vojáků Bundeswehru v Mali pod deštníkem mise OSN (MINUSMA) byl zvýšen a došlo k rozsáhlému posílení německých jednotek v oblasti Sahelu. Francie mezitím po celém Sahelu rozprostřela přes 5 000 vojáků; nejprve usadila vojska v roce 213 v Mali.

Parlamentní rezoluce zajistila, aby výcviková mise EU (EUTM), která funguje už sedm let, byla do května 2024 rozšířena a rozmístěna po celé oblasti Sahelu. To znamená, že vojáci EU budou také cvičit ozbrojené síly prozápadních režimů v Burkině Faso, Mauretánii, Nigeru a Čadu. Rada EU stvořila odpovídající mandát o týden dříve. Číst dál

Oživení paměti   

Členové a sympatizanti brněnského seskupení Společnosti česko-kubánského přátelství si připomněli v minulých dnech slovem i obrazem některé teroristické akce amerického imperialismu proti Kubánské republice. 

4. března 1960 došlo k teroristickému útoku na francouzský parník La Coubre zorganizovanému americkou CIA. V tento den byla výbuchem v havanském přístavu zničena  dvěma časovanými výbuchy nákladní loď při vykládce munice přivezené z Belgie pro povstaleckou armádu. Výbuch měl za následek 101 mrtvých, přes 200 zraněných a mnoho nezvěstných osob. Již den na to tzn. 5. března při organizované pietě Fidel Castro  poprvé použil hesla „Patria o muerte – Vlast nebo smrt“. Zde na smutečním shromáždění ve Staré Havaně vznikl i slavný snímek „Che Guevary“, pořízený kubánským fotografem Albertem Kordou. Až v r. 1977 se díky italskému tisku stal tento snímek ikonou revolucionářů po celém světě.  Číst dál

Světová potravinová krize – Zdroje a řešení

Akutní potravinová krize zasáhla svět v roce 2008. Je na špičce dlouhotrvající krize zemědělství a potravin, jež zanechala již miliardy lidí hladových a podvyživených. K plnému pochopení strašlivých důsledků toho, co se dnes děje, je nezbytné podívat se na vzájemné působení obou těchto krizí, krátkodobé i dlouhodobé. Prvotně obě krize vzešly z produkce potravin, vlákniny a teď biopaliv pro zisk a z rozporu mezi potravinami a lidmi, jakou toto nevyhnutelně vyvolává.

 

 „Běžný“ hlad před současnou krizí

OSN odhaduje, že z více než šesti miliard lidí, kteří dnes obývají svět, jedna miliarda trpí trvalým hladem. Ale toto číslo, což je pouhý hrubý odhad, opomíjí ty, kteří trpí nedostatkem vitamínů a výživných látek a dalšími formami podvýživy. Celkový počet potravinami nezajištěných lidí, kteří jsou podvyživení nebo postrádají rozhodující živiny, se pravděpodobně blíží třem miliardám – asi tak polovině lidstva. Vážnost této situace je zřejmá z něco přes rok starého (psáno 2008; pozn. překl.) odhadu OSN, že denně umírá průměrně 18 000 dětí přímými či nepřímými následky podvýživy (Associated Press, 18. února 2007). Číst dál

Politická ekonomie a ekologie biopaliv

Okolnosti

Obrovský nárůst cen ropy i dalších paliv za posledních pár let a obava, že jsme dosáhli (nebo brzy dosáhneme) ropného vrcholu (konce) – poté, co těžba ropy začíná klesat – obnovily zájem o alternativní zdroje energie. Patří sem sluneční a geotermální energie, vítr, příbojové a přílivové mořské vlny a biopaliva. Někdy se dávají neupřímné sliby o potřebě energetické hospodárnosti, změn životního stylu (včetně ekologicky iracionálního přehnaného spoléhání se na automobily a bydlení daleko od pracoviště), potřebě přenést ekonomickou činnost z továrních podlah do budov úřadů a do domovů, a o tom, že je nutné, aby zámožná společenství odstoupila od stále se zvyšující úrovně spotřeby. Radikální analýza realizace výše uvedeného by ale vedla ke zpochybnění samotných základů toho, jak kapitalizmus funguje.    Číst dál

Mýty o »Demokratické pomoci«: Politická intervence USA v post-sovětské východní Evropě

Momentálně diskrétně vší silou pracujeme na tom, abychom vyrvali tuhle mysteriózní sílu zvanou svrchovanost ze spárů místních národních států světa.

—Arnold Toynbee, 1931

 

Jedním z pozoruhodných, významných posunů v politice post-sovětského světa je téměř ničím nerušené zapojení západních agentů, poradců a veřejných i soukromých institucí v řízení národních volebních procesů ve světě – včetně států bývalých sovětských spojenců. Jak se aparáty komunistických stran v těchto zemích začínaly téměř bez krveprolití koncem 80. let hroutit a otevřely cestu vzestupu jiných politických sil, Západ, především Spojené státy, se začal rychle míchat do jejich politických a ekonomických záležitostí. Metody zmanipulovávání voleb v zahraničí byly od dob rozkvětu melodramatických intrikánských operací „pláště a dýky“ CIA modifikovány, ale hlavní cíle imperiální vlády se nezměnily. Dnes vláda USA nespoléhá ve většině případů tolik na CIA, ale spíše na relativně transparentní iniciativy veřejných i soukromých organizací, jako je Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy; NED), Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (U.S. Agency for International Development; USAID), Dům svobody (Freedom House), Otevřená společnost (Open Society) Georga Söröse a síť dajších, dobře financovaných, světem obíhajících veřejných i soukromých profesionálních politických organizací, zejména amerických, operujících ve službách současných neoliberálních ekonomických a politických cílů státu. Allen Weinstein, který pomáhal založit NED, konstatoval: „Plno toho co [NED] děláme dnes, dělala tajně před 25 roky CIA.“1 Číst dál