Knihy jsou moje celoživotní vášeň. Mé vědomí formovali ve škole, v rodině a ve společnosti, ale s rozvíjejícími se vědomostmi a chápáním souvislosti žití pak především knihy. Od dětských – úžasný slabikář, Ferda Mravenec, Honzíkova cesta, o Neználkovi a dalších přes Malého Bobše a všechny „indiány“, ke knihám s válečnou tématikou (tatínek byl voják z povolání a většinu mládí jsem prožil ve vojenském prostoru mezi vojáky) a především pak knihy ruských klasiků – Stěpan Razin, vše o Suvorovovi, Tichý Don atd. V dospělosti, když jsem byl myslivcem, byla pro mne stěžejní literatura o myslivost a lesnictví a přes ostatní spoustu knih jsem zužoval výběr přes Dänikenovy knihy, sociální a filosofickou literaturu k literatuře faktu. Číst dál
Redakce Dialogu k současné situaci v Bělorusku
Nynější situace v Bělorusku je velmi komplikovaná, zastřená do značné míry mediálními šumy různého kalibru, téměř úplnou blokádou pravdivých informací. Příčinou stavu není pouze propaganda, vykonstruované působení dominantních buržoazních médií, ale také často přesně opačná propaganda buržoazních médií konkurenčních (označovaných za alternativní), dále stanoviska tzv. pokrokových politických sil, jež jsou tak či onak spřaženy a navázány na tyto hlásné trouby vládnoucí třídy (z jedné strany západní „nová“ levice a na ně navázané struktury, z druhé strany různé státotvorné, nacionalistické až šovinistické organizace včetně některých běloruských a ruských). Abychom se dobrali alespoň částečné pravdy, musíme čerpat střípky z těchto zdrojů, z vyjádření osob působících v Bělorusku či jinak obeznámených se situací, ze zkušenosti a našich teoretických poznatků. Číst dál
Soběstačnost zemědělství v České republice
Existenční nutnost pro naši zemi. Je však nutností i pro naše zemědělce?
O tom, proč bychom měli být samostatní ve výrobě zemědělství, bylo napsáno mnoho a z různých pohledů – ekonomických, vojenských, globálních a spousty jiných. Nečetl jsem však nic z pohledu dnešního zemědělce.
Když začala vrcholit koronavirová krize, bylo toto téma jedním z aktuálních témat, protože hrozilo vykoupení základních potravin a zásobovací krize. Zvláště také po informaci o stavu zásob tak zvaných enzetů, NZ – nedotknutelné zásoby – pro případ krizí a válečného stavu. Kde je ta diskuse dnes? Velké obchodní řetězce toto ustály a nic ze základních potravin se nevyprodalo. Jsem stálý zákazník Kauflandu, také proto, že vedle něj bydlím, a měl jsem možnost to každodenně pozorovat. Určitě k tomuto průběhu přispěla i rozhodnutí krizového štábu o určení prodejních ploch a dělení prodejní doby pro důchodce a ostatní. Číst dál
Zvěřina na stůl občanů
Postřehl jsem informaci, že státní lesy budou dodávat zvěřinu v daleko větší míře do obchodních sítí. Vede je k tomu tlak na obrovské škody způsobené zvěří na lesních a polních plodinách. Před rokem 1989 v našich řeznictvích občas visel zajíc, bažant, srnčí v dece a za přijatelné ceny. No a na ty ceny jsem zvědavý, protože pokud nebudou akceptovatelné běžnými občany, tak odbyt bude váznout a některá chytrá hlava řekne, že občané o zvěřinu nemají zájem.
Už tady jeden takový byl – ministr zemědělství Lux na dotaz, proč klesá spotřeba hovězího masa oproti minulosti, odpověděl, že mezi občany není taková poptávka a taky proto se snižují stavy hovězího dobytka. Pan ministr jaksi při svém všeobecném přehledu poněkud přehlédl, že cena hovězího masa se pohybovala a pohybuje kolem dvou set korun za kilogram a výše a že většina si to jako běžné jídlo nemůže dovolit na rozdíl od „napíchaných“ kuřat za čtyřicet pět korun za kilogram. Rovněž tak se kdysi běžně dalo koupit skopové maso a skopové klobásy. Stráně tady v horách spásaly i ovce a nebyl to žádný přepych koupit si skopové maso. Dnes skopové na pultě neuvidíte, a když, tak je to maso málem pro horních deset tisíc. Číst dál
Absurdní divadlo v režii Ježkové
Dlouhodobě sleduji činnost odborů v Diagnostickém ústavu Veslařská (dále DÚ) a nestačím se divit nad přístupem stávající ředitelky Mgr. Renaty Ježkové k sociálnímu dialogu se zaměstnanci a odboráři.
Na úvod krátká rekapitulace událostí. Vzhledem k dlouhodobému nepříznivému klimatu v DÚ, šikanóznímu jednání se zaměstnanci ze strany Mgr. Ježkové, které se také odráželo v kvalitě poskytovaných služeb DÚ, byly v polovině března založeny ustavující členskou schůzí odbory v rámci celorepublikově působícího Odborového svazu Čech, Moravy a Slezska (OS ČMS). O této skutečnosti byla Mgr. Ježková neprodleně obeznámena ústní formou a také jí byl cetrálou zaslán dopis oznamující založení odborů působících na pracovišti. Ústně byla Mgr. Ježková informována neprodleně a dopisem 30. 3. Číst dál
Thomas Sankara – velká osobnost národně osvobozeneckého hnutí
4. srpna 1983 se ve svých 33 letech revoluční socialista Thomas Sankara stal prezidentem Burkiny Faso. Ve funkci setrval pouhé 4 roky, protože byl zavražděn během vojenského puče, který byl – jak se předpokládá – podporován USA a Francií.
Sankara byl velmi oblíbený lidem pro svůj skromný životná styl, socialistický program a ekonomickou prosperitu, ale také jeho konfrontační postoje proti národní elitě, protože jí odebral moc a bojoval proti západnímu imperialismu a kolonialismu černého kontinentu.
Během čtyř krátkých let dokázal: Číst dál
Vyjádření solidarity libanonským pracujícím
Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, česká členská organizace SOF, vyjadřuje svou solidaritu se zraněnými a pozůstalými po obětech katastrofální exploze, která se 4. 8. 2020 udála v libanonském hlavním městě Bejrútu.
OS ČMS vyzývá k urgentní místní a zahraniční pomoci poškozeným, k účasti na obnově města a jeho ubytovacích kapacit, i k prošetření skutečné příčiny tragédie, zahrnující jak bezpečnostní, tak politické otázky. Číst dál
Prohlášení proti soudobé glorifikaci nacismu na Ukrajině
Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska a redakce “Dialogu” protestují proti glorifikaci nacismu, jak probíhá na současné Ukrajině, kde zástupci regionální samosprávy Lvova uctili příslušníky nacistické divize SS Galizien u pomníku blízko města Brod. Je to již několikátá akce, která zdůrazňuje účast ukrajinských kolaborantů v jednotkách SS, rehabilitaci jednotek SS, revizi úlohy nacistických okupantů a lživý výklad dějin druhé světové války – záměnu obětí za viníky.
Ukrajina je od puče vedená nacistickou juntou, která oživuje hnědý mor a nejnegativnější stránky ukrajinské historie a účelově vymazává a tabuizuje hrdinství ukrajinského lidu v boji proti fašismu i zapojení do budování socialistického státu, potažmo jeho úspěchy. Naděje vkládané některými do nových prezidentských voleb se nenaplnily. Jednu skupinu oligarchů nahradila jiná. Postavení pracujících se stále výrazně zhoršuje. Šovinismus a nacismus mají zakrýt katastrofální sociální podmínky ukrajinského lidu, jeho bezmoc a útlak ze strany oligarchie a jejích kriminálních militantních jednotek. Číst dál
Rozhovor s generálním tajemníkem Nové komunistické strany Jugoslávie Aleksandarem Banjanačem
Bělehrad, Srbská republika
Alba Granada North Africa Coordination
Bělehrad, 24. 7. 2020 Zástupce organizace Alba Granada North Africa Coordination se setkal v Bělehradě s generálním tajemníkem Nové komunistické strany Jugoslávie k rozhovoru o srbské společnosti a úloze dělnické třídy v době hluboké kapitalistické krize.
Pro připomenutí: Volební komise prohlásila kandidátskou listinu Nové komunistické strany Jugoslávie (Nova Komunistička Partija Jugoslavije) a Ligy komunistické mládeže Jugoslávie (Savez Komunističke Omladine Jugoslavije) pro volby do zákonodárného sboru Srbska 21. června (2020) za neplatnou. Prezident Aleksandar Vučič řekl, že jeho strana – středopravicová SNS – vyhrála volby v tomto kontextu demokratického umlčení.
Rozpady a úniky
Někteří lidé, navzdory pokračujícímu nebezpečí koronaviru a navzdory hněvu, averzi či strachu vůči „onomu muži“, možná aspoň jedním okem či uchem sledují mezinárodní vztahy. Pokud ano, a usilovně, možná se jim líbí, když slyší nezvyklý zvuk trhání. Mohl by pocházet z posledního vývoje, nikoli nezvratného či dokončeného, a přesto nepopiratelného, z bolestného zpřetrhání onoho věčného bratrství mezi Německou spolkovou republikou a jejím velkým mecenášem, chlebodárcem a ochráncem, USA, zdánlivě nezničitelného spojenectví, upevněného po II. světové válce?
Jedno klíčové dějiště tohoto procesu ale, hladina nebo hlubina Baltského moře, je tiché. Supění speciální švýcarské lodi, jež položila přes 1000 kilometrů podvodního plynovodu z Ruska do Německa, pojmenovaného Nord Stream 2, teď utichlo. K dosažení jejího cíle zbývalo pouhých mizerných 150 km, když Washington naplnil značně nediplomatické hrozby, jež vyštěkl tehdejší americký velvyslanec Richard Grenell (dříve komentátor pro TV Fox a Breitbart): jakákoli firma pomáhající s potrubím bude odsouzena k sankcím tak těsným, jaké byly použity proti Rusku či Kubě, Venezuele a Íránu. K překvapení a vzteku Angely Merkelové a mnoha německých podnikatelů k tomu opravdu došlo. Uvalené škrtící sevření bylo až příliš dusivé, švýcarští námořníci zastavili stroje a vrátili se domů do Alp a jediná ruská loď, vybavená pro tuto činnost, potřebuje údržbu a opravu a kotví v doku ve Vladivostoku. Mnozí komentátoři viděli tento Verbot (zákaz) coby urážku Německa a úder, ne ekologii, ale prodeji většího množství štěpného plynu z USA a také poškození nebo rozvrácení ruské ekonomiky. Číst dál
Tak trochu (ne-)kulaté výročí
Sdělovací prostředky byly dnes (11. 6.) zaplaveny poklonami a uznáním Diane Abbottové v den 33. výročí jejího zvolení poslankyní Westminsterského (britského národního) parlamentu, jako první černošky v Británii zvolené do tohoto zákonodárného sboru.
Diane Abbottová byla zvolena poslankyní za Hackney North v roce 1987 a od té doby byla členkou čtyř stínových vlád, většinou jako ministryně vnitra. Její kolegové poslanci včera uctili a oslavili její neochvějnou podporu socialismu a kampaně za rovnoprávnost a občanská práva.
Bell Ribeiro-Addyová, která pro ni pracovala 10 let, než byla vloni zvolena poslankyní za Streatham, ji popisovala jako inspiraci. Na tweetu o ní napsala: „Socialistická hrdinka, která nikdy neslevila ze svých zásad, bez ohledu na to, za jakou cenu, a vždy byla na správné straně dějin.“ Číst dál
Památce Niny Alexandrovny Andrejevové
Sovětské a mezinárodní komunistické a dělnické hnutí utrpělo těžkou a nenahraditelnou ztrátu. Po dlouhé a těžké nemoci zemřela 24. července v Leningradě Nina Alexandrovna Andrejevová, generální tajemnice Ústředního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků.
Zastavilo se srdce přesvědčeného patriota sovětské vlasti, prozíravého politika, přesvědčeného bolševika, bojovníka proti oportunismu a revizionismu v komunistickém hnutí ve všech jeho projevech, významného činitele mezinárodního komunistického hnutí, statečné ženy – naší drahé přítelkyně a soudružky.
Nina Alexandrovna se narodila 2. října 1938 v dělnické rodině v Leningradě. Stejně, jako mnoho jejích vrstevníků ztratila v roce 1941 otce, který padl na frontě. Střední školu ukončila se zlatou medailí, s výborným hodnocením pak absolvovala Leningradský technologický institut a stala se kandidátkou technických věd. V roce 1966 vstoupila do Komunistické strany Sovětského svazu. Číst dál
Demokracie dvou možností volby
Ať pohlédne člověk v současnosti kamkoliv, šermováním demokracií, lidskými právy a humanismem se to jen hemží. Krize nekrize, virus nevirus, továrny na fráze a prázdné žvanění jedou na plné obrátky, stejně jako desítky „diskuzních“ a „společenských“ pořadů v různých médiích. Jak se to s onou demokracií má, jsme my jako marxisté-leninovci mnohokrát psali. Nemíním se proto na toto téma rozepisovat, jen zmíním, že neexistuje nic jako pravá a nepravá demokracie, stejně jako patří na smetiště intelektuálských plků rozjímání o demokratuře apod.
V praxi počínající krize kapitalistického hospodářského systému, která byla pouze urychlena, nikoliv vytvořena koronavirovou krizí, nám současná velkohubá „demokracie“ ukazuje v přímém přenosu, jak velkorysé možnosti volby nám poskytuje. Volbami nemyslím onu stále větší šaškárnu s hlasovacím lístkem, při níž si lidé jednou za čas volí zástupce svých vykořisťovatelů, i když i s těmito volbami toto téma také souvisí. Mám zde na mysli možnosti, které nám současný „demokratický“ systém nabízí, jako přípustné, povolené k uvažování, vybírání. Číst dál
Nejen o cyklostezkách – o Prostějovu polemicky
Přečetl jsem pozorně až municiózní rozbor dění v mém rodném městě, Prostějově, abych se s rozpaky dozvěděl, že to má být stále asi to místo, kde jsem se před 35 lety narodil v porodnici prozaicky umístěné v pozdějším úřadu práce. Ačkoli každý z nás chce slyšet o svém oblíbeném místě jen to nejlepší, někdy rozpor vizuálního obrazu s realitou vyvolává rozpaky.
Pišme tedy upřímně: Prostějov již dávno není průmyslovým centrem a k centru kulturnímu má rovněž – i přes kvantitativní výčet všemožných aktivit – daleko. V městě básníka Wolkera a akademika Wichterleho gurmán nepochodí, vyšší kulturu prodeje drží nad vodou přátelští prodejci z vietnamské menšiny. Vítr se prohání po liduprázdných kavárnách, tak, jako kdekoli jinde v republice. Město se odlišuje vynikající rezervací moderní architektury, vzpomínkou na maturitní oblek od OP a polohou u dálnice mezi Olomoucí a Brnem. Číst dál
OS ČMS k úmrtí Miloše Jakeše
Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska vyjadřuje upřímnou soustrast pozůstalým k úmrtí Miloše Jakeše, někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ, který zemřel ve věku 97 let v Praze.
Miloš Jakeš se narodil v chudé rodině na Šumavě, mládí prožil jako jeden z Baťových mužů ve Zlíně. Zkušenost z nespravedlivých poměrů první kapitalistické republiky, mnichovské zrady a nacistické okupace jej přivedla do řad KSČ. Jakeš se účastnil poválečného budování republiky i počátků mládežnického hnutí. Po zkušenosti s regionální politikou v Gottwaldově zastával řadu zodpovědných funkcí celorepublikového významu. Jeho specializací bylo zemědělství, otázka národních výborů a personální politika. V době počínající eroze východoevropského tábora socialistických zemí nahradil v nejvyšší funkci generálního tajemníka Gustáva Husáka. Bohužel nebylo v silách Jakeše ani kohokoli jiného zbrzdit nebezpečné krizové jevy, spjaté s chybami sovětské politiky. Po převratu se Miloš Jakeš stal obětí antikomunistické represe, nezměnil však svůj světonázor a vždy otevřeně vystupoval na obranu socialistické myšlenky i toho, co se za předchozí období let 1945-1990 poctivou prací vybudovalo. Číst dál
Zemřel soudruh Miloš Jakeš
9. července 2020 zemřel ve věku 97 let soudruh RSDr. Miloš Jakeš, poslední generální tajemník reálně vládnoucí Komunistické strany Československa před kontrarevolučním pučem, svými tvůrci vznešeně nazvaným „sametovou revolucí“. Byl jedním z posledních žijících členů předlistopadového vedení strany a rozhodně nejaktivnějším z nich v obhajobě věci socialismu, společenského pokroku a míru, hodnot, kterým zasvětil celý svůj život a které ho stály mnoho úsilí a odříkání nejen v předlistopadovém období, ale zejména v posledních třech dekádách jeho života, kdy byl antikomunisty a dalšími hlupáky a mravním bahnem lidské spodiny doslova štván, hanoben a zesměšňován. Číst dál
Co formuje naše myšlení?
Čas od času si některý z exponentů současného režimu povzdechne nad tím, jak minulý systém negativně poznamenal dnešní myšlení, chování a jednání lidí. Všimněme si, že se tyto odkazy objevují od samotného počátku 90. let 20. století a s přibývajícím časovým odstupem se pouze prodlužuje období, po které bude dle autorů těchto výroků třeba žít v „demokracii“, aby se i lidé stali „demokracie“ hodni. Častokrát slýcháme také odvolávky na Masarykův výrok z Čapkových Hovorů s TGM, kterak „potřebujeme 50 let nerušeného vývoje (myšleno demokratického – pozn. autora) a budeme tam, kde bychom chtěli být už dnes.“
Jestliže představitelé současné moci hovořili před 30 lety o potřebě alespoň deseti let „demokratického, nerušeného“ vývoje, postupně se z deseti let stalo dvacet let, „dlouhá doba“, až jsme se nakonec v posledních letech začali dovídat, že bude třeba mnohem delšího času, než se původně očekávalo, načež následoval Masarykův citát. Zajímavé bude sledovat, jakou výmluvu si budoucí autoři najdou za 18, 20 let, kdy vstoupí v platnost Masarykův idealistický (myšleno filozoficky) předpoklad. Tedy pokud do té doby nedožene kapitalismus svět na další velká válečná jatka, což žel není nereálné. Číst dál
Čau uprchlíci – dojem z knihy
Přiznám se, že pokud nevěnuji alespoň drobnou část volného času čtení, mám neutuchající pocit, že jsem ztratil čas. Chvíli jsem nad touto skutečností přemýšlel. Uvědomil jsem si, že se mi příliš nechce zabředávat do ničeho příliš složitého. Dostal jsem se ale do situace, kdy jsem dostal opravdu velkou chuť na nějaký lehčí žánr. Je také pravdou, že jsem velice dlouho nečetl žádného aktuálního autora, který by byl k dostání v běžných českých knihkupectvích. To jsem se rozhodl změnit. Rozhodnutí bylo jasné – je třeba chvíli konzumovat „mainstreamovou“ knižní kulturu. Na chvíli jsem hodil za hlavu knihovnu plnou marxistické literatury, jejíž valná část teprve čeká na přečtení, a začal jsem brouzdat po internetových knihkupectvích. Narazil jsem na celkem zajímavé kousky. Naklikal jsem si do košíku několik svazků knih. Ale když jsem provedl kontrolu, tak jsem zjistil, že se jedná o knihy o historii, případně odbornou literaturu, která by snad mohla obsahovat informace, které by sloužily ke zvyšování mé profesní kvalifikace. Ne, musím ještě více snížit laťku, chce to opravdu něco, nad čím nebudu příliš namáhat hlavu a přečtu na jeden zátah. Číst dál
Jihokorejské povstání proti diktatuře
Před čtyřiceti roky se protest proti autoritářské vládě v Jižní Koreji změnil v povstání. Odkaz povstání je zpochybňován dodnes.
„Občané, napadají nás vládní jednotky. Jejich pušky a meče zabíjejí naše milované bratry a sestry. Přišel čas! Povstaňte a bojujte! Budeme bránit Kwangdžu do smrti. Nezapomeňte na nás. Budeme bojovat do posledního.“
Tato slova pronesl jedenadvacetiletý univerzitní student Pak Jong Son z korby náklaďáku v ranních hodinách 27. května 1980. Pak, člen propagační komise Výboru lidového vedení Kwangdžuského povstání, se vydal dobrovolně varovat obyvatele Kwangdžu před hrozícím vpádem jihokorejské armády.
Předcházejících 10 dní, od 18. do 27. května, obyvatelé Kwangdžu vzdorovali vojenské juntě Čon Tu Hwana, jenž se chopil moci v prosinci 1979 po říjnovém atentátu na vojenského diktátora Pak Čong Huia. Během oněch dnů obyvatelé Kwangdžu bojovali s jihokorejskou armádou. Pět dnů z toho bylo město Kwangdžu osvobozeným územím pod kolektivní kontrolou svých obyvatel. Číst dál
Pozvánka: Antikapitalistický kemp 2020
Antikapitalistický kemp 2020 se uskuteční v termínu 16. – 19. července 2020 v Jihomoravském kraji nedaleko Brna. Program začne ve čtvrtek 16. 7. odpoledne a skončí v neděli 19. 7. po poledni. Antikapitalistický kemp je otevřen všem radikálně levicovým zájemcům po zaslání přihlášky (e-mail – info@levaperspektiva.cz; on-line přes web – https://levaperspektiva.cz/kemp/) a potvrzení registrace organizátory. Nepotvrzená přihláška k účasti na kempu neopravňuje. Organizátory kempu jsou Levá perspektiva a Komunistický svaz mládeže.