Skip to content

Pozvánka: Antikapitalistický kemp 2020

Antikapitalistický kemp 2020 se uskuteční v termínu 16. – 19. července 2020 v Jihomoravském kraji nedaleko Brna. Program začne ve čtvrtek 16. 7. odpoledne a skončí v neděli 19. 7. po poledni. Antikapitalistický kemp je otevřen všem radikálně levicovým zájemcům po zaslání přihlášky (e-mail – info@levaperspektiva.cz; on-line přes web – https://levaperspektiva.cz/kemp/) a potvrzení registrace organizátory. Nepotvrzená přihláška k účasti na kempu neopravňuje. Organizátory kempu jsou Levá perspektiva a Komunistický svaz mládeže.

Více na https://levaperspektiva.cz/kemp/. Číst dál

Dopis kubánského prezidenta generálnímu tajemníkovi OSN

Autor: Prezident Kubánské republiky Miguel Díaz-Canel Bermúdez 

 

Havana, 26. června 2020

Rok 62 od Revoluce

 

Jeho Excelence p. Antonio Gutérres

Generální tajemník Organizace spojených národů, New York

 

Vaše Excelence,

sedmdesát pět let poté, co členské státy této organizace podepsaly Chartu OSN, přísné dodržování jejího účelu a zásad, mezinárodního práva a zachování mnohostrannosti jsou důležitější, než kdykoli předtím.

Následkem pandemie COVID-19 čelíme mnohonásobné krizi s ničivými účinky, viditelné ve všech společenských složkách, s očekáváním, že bude trvat dlouho a zhorší nevyřešené globální problémy. Číst dál

Když je konkurence králem

V Evropské unii a ve Spojených státech a v dalších rozvinutých kapitalistických oblastech říkají, že konkurence je králem. Konkurence je tím, co dává současné tržní ekonomice legitimitu. Učí se to na druhém a třetím stupni vzdělávacích institucí, na katedrách ekonomiky, obchodu a práv. Je tak téměř zakořeněné, že konkurence se rovná zdravému rozumu. Když máte trh, na němž prodáváte zboží a služby, řeknou vám, že konkurence mezi firmami zaručuje nejúčinnější a nejspravedlivější systém distribuce. Potřeby celé společnosti jsou proto předurčeny tržním systémem, fungujícím coby nezaujatý, nestranný prostředník.

Čím víc člověk něco chce, tím víc je ochotný za to zaplatit; a čím víc jsou lidé ochotní za něco zaplatit, tím víc těchhle věcí bude dodáno, a tak konkurence plyne mezi firmami, které se snaží uspokojit poptávku. Čím větší konkurence tu je, tím víc je cena stlačovaná dolů, jak bude každý konkurent na trhu podrážet druhé, aby si z téhle činnosti ukrojil.

Číst dál

Německo a EU rozšiřují vojenskou přítomnost v Africe

Pandemie koronaviru působí jako katalyzátor v tahanici velkých mocností o přerozdělení Afriky a znovuzrozený německý imperialismus vidí krizi jako příležitost k prosazení svých globálních geopolitických zájmů silou zbraní. Minulý týden německý parlament (Bundestag) rozhodl o rozšíření nebo prodloužení dvou vojenských operací. Vedle Libye, Mali, kde má Irsko momentálně dvacet vojáků, a Somálska mohou německé síly v budoucnu operovat v Mauretánii, Burkině Faso, Čadu a Nigeru.

Počet 1 100 vojáků Bundeswehru v Mali pod deštníkem mise OSN (MINUSMA) byl zvýšen a došlo k rozsáhlému posílení německých jednotek v oblasti Sahelu. Francie mezitím po celém Sahelu rozprostřela přes 5 000 vojáků; nejprve usadila vojska v roce 213 v Mali.

Parlamentní rezoluce zajistila, aby výcviková mise EU (EUTM), která funguje už sedm let, byla do května 2024 rozšířena a rozmístěna po celé oblasti Sahelu. To znamená, že vojáci EU budou také cvičit ozbrojené síly prozápadních režimů v Burkině Faso, Mauretánii, Nigeru a Čadu. Rada EU stvořila odpovídající mandát o týden dříve. Číst dál

Oživení paměti   

Členové a sympatizanti brněnského seskupení Společnosti česko-kubánského přátelství si připomněli v minulých dnech slovem i obrazem některé teroristické akce amerického imperialismu proti Kubánské republice. 

4. března 1960 došlo k teroristickému útoku na francouzský parník La Coubre zorganizovanému americkou CIA. V tento den byla výbuchem v havanském přístavu zničena  dvěma časovanými výbuchy nákladní loď při vykládce munice přivezené z Belgie pro povstaleckou armádu. Výbuch měl za následek 101 mrtvých, přes 200 zraněných a mnoho nezvěstných osob. Již den na to tzn. 5. března při organizované pietě Fidel Castro  poprvé použil hesla „Patria o muerte – Vlast nebo smrt“. Zde na smutečním shromáždění ve Staré Havaně vznikl i slavný snímek „Che Guevary“, pořízený kubánským fotografem Albertem Kordou. Až v r. 1977 se díky italskému tisku stal tento snímek ikonou revolucionářů po celém světě.  Číst dál

Světová potravinová krize – Zdroje a řešení

Akutní potravinová krize zasáhla svět v roce 2008. Je na špičce dlouhotrvající krize zemědělství a potravin, jež zanechala již miliardy lidí hladových a podvyživených. K plnému pochopení strašlivých důsledků toho, co se dnes děje, je nezbytné podívat se na vzájemné působení obou těchto krizí, krátkodobé i dlouhodobé. Prvotně obě krize vzešly z produkce potravin, vlákniny a teď biopaliv pro zisk a z rozporu mezi potravinami a lidmi, jakou toto nevyhnutelně vyvolává.

 

 „Běžný“ hlad před současnou krizí

OSN odhaduje, že z více než šesti miliard lidí, kteří dnes obývají svět, jedna miliarda trpí trvalým hladem. Ale toto číslo, což je pouhý hrubý odhad, opomíjí ty, kteří trpí nedostatkem vitamínů a výživných látek a dalšími formami podvýživy. Celkový počet potravinami nezajištěných lidí, kteří jsou podvyživení nebo postrádají rozhodující živiny, se pravděpodobně blíží třem miliardám – asi tak polovině lidstva. Vážnost této situace je zřejmá z něco přes rok starého (psáno 2008; pozn. překl.) odhadu OSN, že denně umírá průměrně 18 000 dětí přímými či nepřímými následky podvýživy (Associated Press, 18. února 2007). Číst dál

Politická ekonomie a ekologie biopaliv

Okolnosti

Obrovský nárůst cen ropy i dalších paliv za posledních pár let a obava, že jsme dosáhli (nebo brzy dosáhneme) ropného vrcholu (konce) – poté, co těžba ropy začíná klesat – obnovily zájem o alternativní zdroje energie. Patří sem sluneční a geotermální energie, vítr, příbojové a přílivové mořské vlny a biopaliva. Někdy se dávají neupřímné sliby o potřebě energetické hospodárnosti, změn životního stylu (včetně ekologicky iracionálního přehnaného spoléhání se na automobily a bydlení daleko od pracoviště), potřebě přenést ekonomickou činnost z továrních podlah do budov úřadů a do domovů, a o tom, že je nutné, aby zámožná společenství odstoupila od stále se zvyšující úrovně spotřeby. Radikální analýza realizace výše uvedeného by ale vedla ke zpochybnění samotných základů toho, jak kapitalizmus funguje.    Číst dál

Mýty o »Demokratické pomoci«: Politická intervence USA v post-sovětské východní Evropě

Momentálně diskrétně vší silou pracujeme na tom, abychom vyrvali tuhle mysteriózní sílu zvanou svrchovanost ze spárů místních národních států světa.

—Arnold Toynbee, 1931

 

Jedním z pozoruhodných, významných posunů v politice post-sovětského světa je téměř ničím nerušené zapojení západních agentů, poradců a veřejných i soukromých institucí v řízení národních volebních procesů ve světě – včetně států bývalých sovětských spojenců. Jak se aparáty komunistických stran v těchto zemích začínaly téměř bez krveprolití koncem 80. let hroutit a otevřely cestu vzestupu jiných politických sil, Západ, především Spojené státy, se začal rychle míchat do jejich politických a ekonomických záležitostí. Metody zmanipulovávání voleb v zahraničí byly od dob rozkvětu melodramatických intrikánských operací „pláště a dýky“ CIA modifikovány, ale hlavní cíle imperiální vlády se nezměnily. Dnes vláda USA nespoléhá ve většině případů tolik na CIA, ale spíše na relativně transparentní iniciativy veřejných i soukromých organizací, jako je Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy; NED), Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (U.S. Agency for International Development; USAID), Dům svobody (Freedom House), Otevřená společnost (Open Society) Georga Söröse a síť dajších, dobře financovaných, světem obíhajících veřejných i soukromých profesionálních politických organizací, zejména amerických, operujících ve službách současných neoliberálních ekonomických a politických cílů státu. Allen Weinstein, který pomáhal založit NED, konstatoval: „Plno toho co [NED] děláme dnes, dělala tajně před 25 roky CIA.“1 Číst dál

Zrušení nepřátelské politiky USA vůči KLDR je předpokladem míru a stability na Korejském poloostrově

Zpráva Ústavu pro odzbrojení a mír Ministerstva zahraničních věcí Korejské lidově demokratické republiky

 

Pchjongjang, 25. června čučche 109 (2020) (KCNA) – Uplynulo 70 let od vypuknutí válečné bouře v této zemi.

Korejská válka, vyvolaná Spojenými státy, způsobila našemu lidu těžké rány, způsobila obrovské lidské a materiální ztráty a dodnes po ní pokračuje utrpení z rozštěpení národa, kvůli kterému jsou pokrevní příbuzní nuceni žít odděleně.

Vzhledem k tomu, že korejský národ stále trpí srdcervoucími ranami, touží více než kterýkoli jiný národ žít v zemi míru bez války a dlouhodobě vytrvale usiluje o uskutečnění svého drahocenného snu, ale dosud nedosáhl uspokojivého výsledku.

Základní příčinou této situace jsou černá chapadla nepřátelské politiky USA vůči Koreji. Číst dál

Ženy musí bojovat za humánní systém a postavit se proti tomu, jenž zachovává vykořisťování a nerovnost!

Uplynul měsíc od výskytu prvních případů covidu-19 v naší zemi, což všem ukázalo rozsah nerovnosti, diskriminace a vykořisťování, na nichž je založen tento režim.  

Všechny podpůrné balíčky obsahovaly reakci na potřeby kapitalistů a zaměstnavatelů. Práva pracujících lidí a žen, po léta vybojovávaná na ochranu, jsou mnoha způsoby potlačována návaznými legislativními opatřeními, vládními oběžníky, a ztrácí se mezi řádky v dodatcích k současným zákonům. Nejen že pracující třídy nemají podíl na bohatství a hodnotách, jež vytvářejí, ale jsou také okrádány o fondy, vybudované jejich prací. Režim jednoho muže ignoruje potřeby a požadavky pracujících, vykořisťovaných, nezaměstnaných a žen. Nejnaléhavější a základní požadavek, zavřít všechno kromě nejzákladnější výroby a služeb a platit i ty pracovníky, kteří odešli, zůstal nevyslyšený. Veřejnost je nucena se rozhodnout mezi hladem a rizikem nákazy virem. V březnu přibylo k záplavě nezaměstnaných v zemi dalších 4-5 milionů lidí a právo na život milionů mužů, žen a jejich rodin je ponecháno osudu – viru.  Číst dál

Ministr zahraničních věcí KLDR: Náš vzkaz USA je jasný

Ministr zahraničních věcí Korejské lidově demokratické republiky Ri Son Gwon vydal 12. června následující tiskové prohlášení:

Uplynuly dva roky ode dne, kdy se konal historický summit Korejské lidově demokratické republiky a Spojených států amerických 12. června.

Musíme vidět, čeho byl svět svědkem a jakou dějinnou lekcí prošly korejsko-americké vztahy za nikoli krátké období – 732 dní. Číst dál

CAP: Temná duše Evropy

Společná zemědělská politika (Common Agricultural Policy; CAP) je nesmírně nákladný systém finanční podpory zemědělství Evropské unie, jež představuje polovinu celkového rozpočtu EU a představuje „temnou duši“ projektu EU. Přesto je ve sdělovacích prostředcích diskutována či předkládána jen vzácně, zřejmě proto, že je také nejdražším, nejškodlivějším a nejkontroverznějším programem EU.

EU navzdory své rétorice svobodného trhu každým rokem vykupuje milióny tun nadbytečné produkce za zaručené tržní ceny a v obrovském množství je shromažďuje. Což vede k horám másla a rýže a k celým jezerům vína a mléka, předtím, než jsou produkty hromadně odprodávány nejchudším národům světa v procesu zvaném dumping.    Číst dál

Británie po brexitu, Corbynovi a Covidu-19

Muhammed Shabeer z mezinárodní tiskové agentury People’s Dispatch položil šest otázek o domácí politické situaci ROBU GRIFFITHSOVI, generálnímu tajemníkovi Komunistické strany (KS Británie)

 

  1. Jak se Británie stala ohniskem Covidu-19? Jak účinný byl podle vašeho názoru zásah toryovské vlády k vypořádání se s krizí?

Británie měla třetí největší míru úmrtnosti na hlavu na světě a je také mezi nejhoršími deseti, pokud jde o poměr nakažených a uzdravených, což nelze vysvětlit celkově ani částečně v pojmech významných faktorů, jako je hustota obyvatelstva a věkový profil. Dalším faktorem bylo, že jsme střediskem mezinárodní osobní dopravy. Číst dál

Stará písnička: agenti-provokatéři

Po zkušenostech ze světových demonstrací, při nichž docházelo k násilným nepokojům, často vyvolaným placenými policejními provokatéry (zvlášť po osobní skutečnosti z Hamburku v červenci 2017) jsem u zpráv o násilnostech napříč Spojenými státy po zavraždění George Floyda očekával totéž. Správně a oprávněně. Internetové vydání socialistického časopisu Monthly Review (https://mronline.org/) přineslo 1. června následující reportáž:  

 

Agenti provokatéři: Policie při protestech po celé zemi zachycena, jak ničí majetek 

 

Spojené státy jsou v plamenech. Od policejního zabití George Floyda 26. května vyšly miliony lidí protestovat do ulic, kde se střetli s policií. Nejméně 11 lidí zemřelo a tisíce jich byly zatčeny. 15 států (plus Washington, D.C.) vyzvalo Národní gardu k potlačení protestů, zuřících ve víc než stovce měst. Násilí se rozrostlo, zvlášť v epicentru Minneapolisu, kde byl zabit Floyd, s budovami v plamenech, vyrabovanými obchody a zničenými vozidly.  Číst dál

„Nestřílejte! Ruce vzhůru!“ „Řekněte jeho jméno – George Floyd“ – Demonstrace proti rasismu – a Donaldu Trumpovi v severozápadním Denveru

1.

Byli kurážní, odhodlaní a jejich pobouření nad sadistickou vraždou minneapoliského obyvatele George Floyda je pouhou špičkou ledovce mnohem hlubšího problému – temnoty, do níž tato zem spadla, a rychlosti, s jakou k tomu došlo.

Ačkoli se v centru Denveru už před víc než týdnem shromáždily k demonstraci mnohem větší davy, tohle bylo úsilí okolí. Události jako tahle se dějí celonárodně.

Pochodovali a skandovali: „Řekněte jeho jméno – George Floyd“ a „nestřílejte! Ruce vzhůru!“. Soudím – a je to domněnka – že v jednom okamžiku se na demonstraci sešlo téměř 600-700 lidí, kteří šli po Tennyson Street od knihovny Smiley Library v Berkeleyském parku ke koloniálu Vitamin Cottage Natural Foods’ Grocery na Západní 38. třídě. Převážně bílí, a přesto s transparenty, krom jiných, „Na černošských životech záleží“, „Žádná spravedlnost, žádný mír“, „Nemůžu dýchat“, „Jsem s vámi“.

Číst dál

Bruselská deklarace za vytvoření jednoty mezinárodního komunistického hnutí

U příležitosti nedávného 25. výročí jejího přijetí zveřejňujeme “Bruselskou deklaraci za vytvoření jednoty mezinárodního komunistického hnutí”. (Komunistická strana Čech a Moravy nebyla mezi signatáři.)

České znění je převzato ze stránek Komunistické strany Československa, www.ksc.cz.

Text deklarace v PDF zde: Bruselská deklarace za vytvoření jednoty mezinárodního komunistického hnutí. Číst dál

Jakou cenu má život lékaře (nebo člena zdravotnického personálu)?

Šok a vztek. Nanejvýš ještě smutek. Proč? Dnes, v neděli 17. května, zaznělo v televizních zprávách, že zdravotní pojišťovny neproplácejí preventivní testy na koronavirus u nově přijímaných pacientů. Jak zaseknutá gramofonová deska, mluvčí zdravotních pojišťoven unisono prohlašují, že tyto testy nemohou proplácet vyjma případů, kdy nový pacient prokazatelně představuje nositele nákazy. Protože to (údajně) není nařízeno vládou, potažmo ministrem zdravotnictví – ten to mimochodem vzápětí potvrdil. Nemocnice si tak testy platí samy.

Zdravotní pojišťovny mají peněz dost. Tečka. Vyvraťte mi to, poživatelé zlatých padáků a plátci astronomických nájmů, pokud vaše pojišťovna sídlí v pronajatých prostorech, i plátci astronomických provozních nákladů, pokud je sídlo vaše! Číst dál

Zaměstnání nebo poslání?

V knize kolektivu autorů “Pedagogika pro učitele (2007)” se psycholog, doc. Jaroslav Koťa rozepsal na téma učitelské povolání jako poslání, resp. profesionalizace povolání a profesionalita. Myslel tím, že v procesu modernizace[1] se podmínkou pro výkon učitelského povolání stává dlouhodobá teoretická a praktická příprava zejména na vysokých školách, silná vnitřní motivace a vědomí poslání, bytostná orientace na služby ve prospěch „klientů“[2] a další podobná hesla. Tento výklad vyšperkoval dalšími moudry, která pro jistotu ocituji: Přirozenou součástí profesionální autonomie je i obhajoba zájmů příslušníků profese proti zásahům zvnějšku: proti nevhodným požadavkům okolí vzdělávacích institucí, proti mocenským aspiracím politických stran, proti církvím a zájmovým neprofesionálním organizacím, jakož i proti nepřiměřeným a odborně nepodloženým nárokům klientů. Je také evidentní, že je výrazný rozdíl mezi odborovým hnutím, které bývá vyhrazeno pro tzv. zaměstnance, zatímco profesionálové se sdružují v tzv. profesních organizacích.“ Číst dál

Je to začátek konce, nebo konec začátku?

Mezi jinými surovsými skony či ztrátami uctíváme počátkem května Marxe a jedinou milenku: Pařížskou komunu. „Její mučedníci jsou uchováváni ve velkém srdci dělnické třídy,“ prohlašoval Marx, a Connolly o třicet let později tvrdil:  „Komuna, kdyby bývala uspěla, byla by zahájila vládu skutečné svobody nad světem – byla by znamenala emancipaci dělnické třídy.“

Úpěšná nicméně nebyla, stejně jako Velikonoční povstání v roce 1916, stejně jako občanské nepokoje a květinové revolty v 60. a 70. létech 20. století nebo ekonomické útrapy z let 80. nebo z roku 2008; a musíme přijmout, že ani pandemie covidu-19 (a následné hroucení ekonomiky) nemusí přinést úspěšnou revoltu pracujících. Číst dál

Ubohost – o kauze Biľakovy busty jinak

Antikomunističtí aktivisté byli okresním soudem ve Svidníku odsouzeni za přečin poškozování cizí věci ke dvouměsíčnímu podmíněnému trestu s odkladem na 18 měsíců a uhrazení škody ve výši 80 eur. Krajský soud v Prešově odmítl ve středu 6. 5. 2020 odvolání v případě pomalování busty bývalého komunistického funkcionáře Vasila Biľaka rudou barvou.

Když Biľak v 96 letech zesnul, jeho pohřeb navštívili čtyři Češi, mezi nimi ideologický tajemník Jan Fojtík a generální tajemník Miloš Jakeš. Slovenských komunistů bylo u bratislavského krematoria na čtyři sta. Antikomunistů asi deset. Když viděli přesilu, nezmohli se na příliš halasné projevy. Pieta byla zachována. Biľak znovu vyvolával emoce v médiích, nicméně faktického zhodnocení se dosud nedočkal. Jistěže i on vzešel z generace Povstání, byl také z vrhu XX. sjezdu a samozřejmě patřil k nejradikálnějším oponentům Novotného, de facto byl mužem Ledna. Porodil Dubčeka, což bral za svou velkou vinu. Kdo mohl v tehdejší situaci tušit… Ale přes nezdar dělnicko-rolnické vlády, který odhalil slabost stranické levice, přispěl ke konsolidaci situace – a především co se týče jemu svěřeného úseku, zajistil, aby naše zahraniční politika byla pokroková, internacionalistická, aby skutečně hájila lidská práva. Československo mělo v této oblasti velký význam, podobně jako jsme se nemuseli stydět i v těch dalších. Číst dál