Skip to content

Pohled z irského venkova 

Rozhovory o CAP (Common Agriculture Policy; Společná zemědělská politika Evropské unie; pozn. překl.) se zastavily. To znamená žádné nové ekologické plány, dokud mocnosti, které jsou stranami jednání, nebudou jedna ruka s kapitalismem velkých peněz. Výsledek samozřejmě prospěje velkým společnostem a továrnám, nikoli malým či středním zemědělcům, pracovníkům jatek nebo venkovským námezdním silám. 

Teď, když rozhovory začínají, potřebujeme, aby v Evropské unii byly slyšet všechny hlasy poslanců EP, kteří chápou problémy pracujících. Potřebujeme víc poslanců jako Clare Dalyová a Mick Wallace.

 

Covid

Situace v masokombinátech je, co se týče covidu, nejhorší v zemi (Irská republika; pozn. překl.). Ubytování zahraničních pracovníků je naprosto otřesné, se čtyřmi až deseti osobami v jedné místnosti, potom pracujícími v různých provozovnách. 

Zlá situace těchto migrujících pracovníků je celonárodní skandál. Masokombináty jejich podmínky už dlouho ignorují. Jsou, spolu se zemědělci, bezdůvodně vykořisťovaní, a vláda k tomu ani necekne. Nemá na srdci zájmy lidí. Kapitalismus je nepřítel pracujících, venkovských i městských.  Číst dál

„Prodávají nám naši pšenici za trojnásobnou cenu“ 

Ženy-zemědělkyně a pomocní zemědělští dělníci, bojující za svá půdní práva, protestovali v Bombaji proti novým zemědělským zákonům, aby ještě více neprodělávali na prodeji toho, co vypěstovali, pod minimální zaručenou cenou.  

Laxmibai Kale přichází každý rok o část úrody. Není to kvůli prudkým lijákům nebo suchu či ubohým zemědělským technikám. „Naše úroda je zničená proto,“ říká šedesátiletá Laxmibai, „že panchayat (v indickém kastovnictví vesnická pětičlenná rada starších; pozn. překl.) dovoluje zvířatům se na půdě pást. Ztratila jsem přehled o ztrátách, jež jsme utrpěli.“ 

Pětiakrové (cca 2,02 ha) políčko ve vesnici Mohadi v oblasti (okresu) Nashik, jež Laxmibai a její manžel Waman obdělávají po tři desetiletí, je součástí Tiranu – vládou kontrolovaných obecních pozemků, využívaných jako pastviny. Pěstují tu tur (druh hrášku), proso, čirok a rýži. „Členové panchayatu (druh místní samosprávy; pozn. překl.) říkají, že proti nám podají žalobu, pokud nedovolíme vesničanům pást jejich dobytek na našich pozemcích,“ říká.   Číst dál

Rolnickou tiskovou konferenci v Ahmedabadu zastavila policie, předáci byli zadrženi  

Tisková konference byla zorganizovaná k oznámení řady programů, jež budou organizovány rolníky v Gudžaratu 4. a 5. dubna za přítomnosti šéfa BKU Rakeshe Tikaita a dalších předáků koalice rolnických odborů Samyukt Kisan Morcha.

26. března vtrhla ahmedabadská policie na tiskovou konferenci pořádanou rolníky a zadržela několik rolnických předáků, kteří promlouvali k veřejnosti. Mezi zadrženými jsou Yudhvir Singh, celonárodní generální tajemník odborového svazu Bharatiya Kisan; Gajendra Singh ze stružení Dharti Putra; J. K. Patel z nadace Jagatat, sídlící v Gudžaratu, a gudžaratští místní rolníci.

Yudhvir Singh právě promlouval k reportérům, když ho vyhnala policie s prohlášením, že rolníci nemají k pořádání tiskové konference povolení.   Číst dál

Nepoučitelná společnost po roce pandemie

Déle než rok už platí v Česku mimořádná opatření proti pandemii nového koronaviru, s krátkou letní přestávkou. Zdálo by se, že za tu dobu by si zdrcující většina společnosti měla uvědomit vážnost situace a nezbytnost práce pro její překonání. Skutečnost, kterou vidím a slyším kolem sebe, tomu však vůbec neodpovídá.

Zvlášť patrné je to po zpřísnění opatření od 1. března. Zatímco režimní média trvale tvrdí, že tato jsou vesměs dodržována, jen letmým pohledem na ulice měst a další veřejná prostranství každý vidí, že to platí nanejvýš „tak nějak napůl“, spíše ani to ne.

Dokonce i v některých velkých podnicích se stovkami zaměstnanců nikdo pracovníky ani neinformoval o tom, že by nějaká mimořádná opatření platila, natož aby je vymáhal. V březnu minulého roku se vyvěsily cedule s příkazem nosit roušky, během léta si všichni zvykli, že už to neplatí, a při tom zůstalo. Kdo nesleduje sdělovací prostředky, vlastně ani neví, že by měl nosit na pracovišti respirátor, nebo se to dozví jen neoficiálně z doslechu a nepřikládá tomu význam. Celá řada zaměstnanců včetně vedoucích pracovníků se tváří, že buď o ničem nevědí, nebo tvrdí, že se na ně vztahuje výjimka (a někteří si to možná opravdu myslí – dlouho platila výjimka při dvoumetrovém rozestupu a informace o jejím zrušení se mezi pracující často nedostala jinak než z médií).

Číst dál

Zemřela uznávaná egyptská feministka Nawal El Saadawi

Ve věku 89 let zemřela zuřivá obhájkyně ženských práv v Egyptě a v arabském světě, jejíž spisy se zaměřovaly hlavně na feminismus, domácí násilí vůči ženám a náboženský extremismus. (Associated Press 22. března 2021)

 

Káhira: Nawal Saadawiová, proslulá egyptská feministka, psychiatrička a spisovatelka, jejíž spisy po celá desetiletí rozdmychávaly spory v převážně konzervativní společnosti, zemřela po stářím způsobených zdravotních potížích v Káhiře v neděli 21. března ve věku 89 let.

Egyptská ministryně kultury Inas Abdel-Dayemová vyjádřila nad jejím úmrtím smutek a dodala, že její spisy vyvolaly rozsáhlé intelektuální hnutí.

Nawal El Saadawiová, narozená v říjnu 1931 v jedné vesnici v deltě Nilu severně od Káhiry, studovala lékařství na Káhirské univerzitě a na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Pracovala jako psychiatrička a univerzitní učitelka a sepsala desítky knih. Také pravidelně psala do egyptských deníků. Číst dál

Greta hoří!

Reportáž o indických rolnických bouřích z pohledu těch – a pro ty -, kteří o Indii předtím nic (nebo alespoň skoro nic krom toho, kde ji hledat na mapě) nevěděli, přinesl měsíčník The ColdType.

 

Povstání indických zemědělců je bizarní svět, kde protivládní „povstalci“ jsou hrdinové utlačovaných, oslavovaní a velebení twitterem stejně jako mezinárodními celebritami

Amerika není jediná země, jíž zmítají nepokoje. Indie v podstatě obývá obdobnou dimenzi s úplně stejnými disharmonickými prvky – zuřícími davy, vůči korporacím přátelskou vládou,  „smrtící vzpourou“, militarizovaným kapitálem hemžícím se vojsky, podvratným zahraničním vlivem, uzly seberozporů a twitterovým rozhodováním, kdo dostane hlas a kdo ne. Číst dál

Projev zástupce KLDR na 46. zasedání Rady OSN pro lidská práva

12. března 2021 přednesl na 46. zasedání Rady OSN pro lidská práva projev stálý zástupce Korejské lidově demokratické republiky při Sekretariátu OSN a mezinárodních organizacích v Ženevě Han Te Song.

Při projednávání čtvrtého bodu programu (situace v oblasti lidských práv ve všech zemích) uvedl, že ačkoli byla Rada OSN pro lidská práva zřízena jako platforma pro dialog s cílem nediskriminačního, spravedlivého a rovného zohlednění všech otázek lidských práv, dnes je diskuse o tématech lidských práv zpolitizována v závislosti na opovrženíhodných zájmech Západu a že Rada pro lidská práva byla přeměněna na platformu, kde je situace v oblasti lidských práv některých suverénních států prezentována jako zločin na základě falešných a vykonstruovaných materiálů.

Číst dál

Rudolf Cortés a socialistická kultura Československa

16. března 2021 uplynulo 100 let od narození jednoho z nejslavnějších českých zpěváků a bezpochyby největší hvězdy československé populární hudby 50. let Rudolfa Cortése (16. 3. 1921 – 12. 12. 1986). Příjemně mě překvapilo, že tomuto výročí věnovala pozornost zařazením vzpomínkových pořadů i Česká televize.

Život a dílo Rudolfa Cortése nelze oddělit od dějin československé kultury 40. – 80. let minulého století. Příznačná pro svou dobu je i poválečná změna jeho občanského jména Kraisinger (po otci, bednáři z Plzně) na Cortés (po matce, narozené v Brazílii), v době, kdy německá příjmení byla v československém prostředí trnem v oku (s výjimkou Gottwalda). Číst dál

Indická socialistka Kavita Krishnanová o protestech zemědělců: „Naděje spočívá ve hnutích“

Protesty proti třem novým zemědělským zákonům, jež vyhlásila vláda Narendry Modiho, na okrajích Dillí pokračují, protože bezvýchodná situace mezi zemědělskými odbory a vládou stále trvá.

Zelená levice (Green Left, australští socialisté; pozn. překl.) hovořila s Kavitou Krishnanovou, šéfkou, tajemnice Celoindického sdružení pokrokových žen a účastnice boje zemědělců proti Modiho režimu.

„Protesty jsou stále ostré, zemědělci jsou odhodlaní, že neustoupí a neukončí protesty, dokud tyto tři zákony nebudou zrušeny,“ řekla.

V Pandžábu je doba sklizně a zemědělci se střídají v pendlování tam a zpět, aby souběžně s protesty sklizeň zvládli. „Protestující mají spoustu podpory od indické veřejnosti. Velká většina Indů má nějaký vztah k zemědělským komunitám. Většina migrujících dělníků (ve městech) přichází z vesnic.“ Číst dál

Protesty indických zemědělců: Ostrá zkouška demokracie?

Dějiny v Indii nabírají nový směr, jak protesty zemědělců nejeví známky toho, že by se podvolili zkostnatělému postoji vlády. Od začátku protestů proti několika zemědělským zákonům už uplynulo přes šest měsíců. Několik kol rozhovorů mezi oběma stranami zatím končí ve slepé uličce, když ani jedna není ochotná ustoupit ze svých příslušných postojů. Indická demokracie i vedení jistě vykazují znaky, jež byly výrazně viditelné už dřív v lidově osvobozeneckém boji proti koloniálním mocnostem. Symbolická změna je, že tento protest je proti vládě, demokraticky zvolené k moci samotnými Indy a ne dosazené silou. Nicméně striktní postoj, jenž vláda vůči protestům zemědělců zaujala, sotva naznačuje, že by vůdci přikládali adekvátní význam demokratickým principům zakotveným v indické ústavě.

Móhandás Karamčand (Mahátma) Gándhí, známý jako Otec národa, přikládal velký význam ztotožnění se s tehdejšími obyčejnými Indy, když vedl boj za svobodu proti Britskému impériu. Rozhodl se oblékat jako oni, jíst a žít jako oni, a uspěl v získávání jejich podpory. Tato stránka indických dějin je označována jako jasný signál, že když se získá pro jakýkoliv boj podpora lidí, vyhlídky na úspěch silně narostou. Vedení žádné úrovně nemůže uspět, když jej lidé nebudou podporovat. Číst dál

Myslíte to vážně?

Sloupkař Foreign Policy In Focus Conn Hallinan každoročně uděluje ceny jednotlivcům, společnostem a vládám, jež činí ze čtení zpráv každodenní dobrodružství. Tady jsou ceny za rok 2020.

 

Cena Zlatý citrón (The Golden Lemon Award) patří firmě Lockheed Martin za její neviditelný bitevní letoun F-35 páté generace, s cenou 1,5 bilionu $ nejdražší zbraňový systém v dějinách. Letoun má momentálně 883 konstrukčních vad, včetně devíti závad „1. kategorie“. Ty poslední „mohou způsobit úmrtí, těžké zranění nebo těžkou nemoc z povolání“ pilotům a „vážné poškození“ zbraňových systémů a připravenosti k boji (což zní jako ony televizní inzeráty na léky, jež mohou či nemusí vyléčit vaši nemoc, ale také mohou zabít vašeho prvorozeného a proměnit vás ve fretku).

Ale firma na těch chybách správně zapracovala, ne tím, že je napravila, ale tím, že je překvalifikovala na méně závažné. Pokud jde o ostatní problémy, Lockheed Martin tvrdí, že je vyřeší, když dostane víc peněz. Společnost teď dostává 2 mld. $ ročně, aby udržela asi 400 letounů F-35 ve vzduchu, s výdaji 50 milionů $ na letoun. Jedna letová hodina F-35 přijde na  28 455 $. Číst dál

OSČMS zasahuje na jižní Moravě!

Lednický Hotel Galant na jižní Moravě se stal dějištěm kauzy, kterou se aktivně zabývá Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska. Je to příběh zaměstnankyně, která poznala, že v České republice mohou vše, bez ohledu na zákoník práce a ostatní normy právního řádu. Za opulentním zevnějškem hotelu v oblíbené lokalitě turistů se skrývala sprostá arogance a vykořisťování.

Po pohovoru nastoupila na místo kuchařky hotelové restaurace zaměstnankyně, které byla kromě výhodných platových podmínek slíbena i možnost ubytování v hotelu. Zaměstnankyně po začátku směny zjistila, že iluze dostává trhliny. Neobdržela pracovní smlouvu a na rozdíl od ostatních zaměstnanců byla ubytována v pokoji bez zavedeného topení, bez možnosti pokoj jakkoli efektivně vytopit. Postel byla hned vedle místnosti na elektrická zařízení, což neodpovídá bezpečnostním standardům. Číst dál

Nesmíme obětovat děti

Kritizovaný tlak na bezpodmínečné otevření škol graduje i jakýmsi happenningem pražských studentů v pyžamech před poslaneckou sněmovnou, spojený s peticí „Nesmíme obětovat děti“. Akce je medializována, proč se jí tedy s povzdechem a povytaženým obořím nevěnovat.

Obsahem demonstrace je v podstatě to, že oproti životnímu nebezpečí rizikům skupinám a seniorům, permanentnímu riziku v zdravotnictví a továrních provozech, středoškolské studenty pobyt doma nudí, je pro ně „dlouhý a nepříjemný“.

Přihlédnout pak musíme ke stanovisku jedné studentky, který si dovolím pro jeho závažnost citovat: „Už je to doma hrozný a už nás to nebaví a myslím si, že to má dost velkej vliv na psychické zdraví, že se nemůžeme vídat s kamarádama a jsme furt zavřený doma. Už se v té karanténě cítím docela špatně, už je to pro mě těžký.“ Číst dál

OSČMS: Kritika vládních dotací roste

V posledních týdnech se v elektronické poště Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska množí dopisy pracujících, kteří se nebojí prezentovat své názory ohledně současné nelehké situace občanů, obavy z hluboké hospodářské a sociální krize, i ta často oprávněně kritická stanoviska k dotacím ze strany populistické vlády, k rozdávání z peněz občanů. Není důvod, proč tyto názory tajit, především v čase, kdy je tolik prostoru věnováno skuhrajícím boháčům, ale kdy média ani nezavadila o názor těch, z jejichž kapes se tlumí manažerské chyby a neschopnost čelit podnikatelskému risku v době pandemie.

Pokládáme proto za vhodné zveřejnit část jednoho z řady kritických mailů, aby se čtenář mohl seznámit i s názory těch, kterých se dnes nikdo neptá, tedy zaměstnanců: Číst dál

Polemicky k návratu do škol

Plošný návrat žáků a studentů od poloviny února, tedy otevření škol v situaci několikatisícového nárůstu nemocných denně, je neuvěřitelný hazard, který nedopadne na ty, kteří tento požadavek uplatňují, ale na ty, kteří jsou pedagogy- a samozřejmě i na jejich rodiny.

Musím tedy polemicky konstatovat, že to, co vidím, není snaha řešit problém na odborné bázi, střízlivě a zodpovědně, ale pozoruji zde cosi jako snahu populisticky podpořit mediální nevraživost vůči kantorům, jejichž podmínky jsou i tak nelehké a motivace už tak dost nízká.

V osobních rozhovorech jsem mnohokrát řekl, že otevření škol je sice věcí diskuze, ale musí především odpovídat situaci pandemie a bezpečnostním opatřením. Ta musí být účinná, nikoli příslibem optimistického (čti nezodpovědného) myšlení „že se nic nemůže stát“. Bude pak asi uplatněna známá metoda, že následné politování nic nestojí. Číst dál

OSČMS v boji za práva olomouckých pracujících

Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska poskytuje v těchto dnech pomoc zaměstnancům postiženým diskriminačním chováním dvojice zaměstnanců, kteří jsou kryti manažerem podniku.

Zaměstnankyně olomoucké pizzerie čelila před nedávnem verbálnímu xenofobního útoku ze strany dvojice zaměstnanců. Napadení ihned hlásila manažerovi podniku, který přislíbil neprodlené vyvození důsledků z celého incidentu. Přes své sliby však on ani vedení společnosti neučinilo žádný krok k nápravě, nereagovalo na mailovou komunikaci, ani neinformovalo o dalším postupu.

Zaměstnankyně se tedy obrátila o radu i praktickou pomoc na Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, jedinou českou třídně orientovanou odborovou centrálu. Představitelé centrály zaštítili nejen poškozenou zaměstnankyni, ale i další z kolektivu zaměstnanců čelícím diskriminačnímu jednání na pracovišti pizzerie právní i další odbornou pomocí. Číst dál

Se solidaritou neplýtvejme

Nepotýkáme se jen s krizí koronavirové pandemie, ale i s krizí vkusu. Těžko lze totiž jinak než absencí vkusu i soudnosti označit, že musíme čím dál častěji číst v celostátním i regionálním tisku skuhrání atypických podnikatelů s bizarním artiklem, jak strašná je uzavírka, že kompenzace na jejich podnikání nestačí, že jsou zaměstnanci doma za sto procent, jak bylo snadné být zaměstnancem, jak je podnikání „na sebe“ likvidační a řada tohoto sentimentálního povyku korunovaná stížností na nošení roušek a respirátorů, depresemi neuspokojených zákazníků (zřejmě blbů, kteří nemají co jiného na práci) a výzvou ke vzpouře proto, že jsou nadále zavřené restaurace (bez kterých v době 10 000 nakažených denně, okolo 6000 hospitalizovaných a smrtelného rizika pro seniory a těžce nemocné nemohou žít jen bezohlední lemplové a lidé neschopní si uvařit).

Číst dál

Bolístky

Na rozdíl od těch talentovanějších, není mým osudem ani údělem trávit čas předvolebními selfíčky s „prostým lidem“, komentáři čehokoliv včetně uzavírkového Stalingradu ministryně Maláčové či onanie intelektuálského pingpongu, který chce využít čas před koncem světa k národnímu souručenství za „bílého muže“ a za revanš předčasně ukončené kariéry.

Nemyslím si, že je nutné vyjádřit se ke každé potrefené huse, avšak povytažené obočí zasloužilé mistryně pedagogiky při mém dnešním emotivním projevu o přecitlivělosti našich individuí nabitém vulgarismy mě přesvědčilo, že teď je ta chvíle, ten okamžik zareagovat.

Společnost přešlechtěná liberálním individualismem, podobná cílům mistrů transformace, tedy přecitlivělým primitivům, kteří si jako prasata pomejí užívají odpadkového koše konzumu a životní úrovně na dluh, tito znudění nezdární rodiče nezdárných dětí, si zaslouží reakci, za kterou nebudu veleben, ale která jde od srdce i od plic a já doufám, že bude jasným vykřičníkem a vysvětlením, proč řešíme JEN problémy těch, co pracovali a pracují a výstřelky chovanců nás nezajímají. Číst dál

Hlad ve světě: metla 21. století

Analýza Mezinárodního odborového svazu zemědělství, potravinářství a obchodu

 

Naše analýza a návrhy demonstrují škodlivost kapitalistického systému ve světě. Krize, jež vyústila z pandemie covidu-19, a smrtící globální katastrofa z jejího šíření ilustrují nelidskost a krutost těch, kteří uvedli řízení tohoto systému v činnost. Proti šíření malárie a návratu tuberkulózy by se dalo úspěšně bojovat. Léky existují – ale jejich míra návratnosti je pro farmaceutické skupiny nedostatečná. Dominující kapitalistické státy této strategii napomáhají. Je to zjevné v cynismu, s nímž se s pandemií vypořádávají Trump ve Spojených státech a Bolsonaro v Brazílii. Velcí bossové, světová buržoazie a vlády v jejich službách svou činností, zaměřenou na zajištění co největšího zisku, konají jako zločinci. Je to zjevně výsledek rozvoje imperialismu na úrovni planety. Zatím se na všech kontinentech ukázalo, že pracovníci v našich zemědělských a potravinářských profesích i v dalších sektorech hrají základní a rozhodující part v záchraně životů a v boji s touto nemocí. Vlády a zaměstnavatelé nesou za následky této nevídané krize plnou zodpovědnost, když nechávají bujet spekulace a sobectví proti kolektivním zájmům. Přesně opak je pravdou u pokrokového dělnického hnutí a u pracujících pěti kontinentů, s jejich třídně založenými odborovými organizacemi, kteří rozvinuli příkladnou solidaritu v každé zemi i mimo ni, na mezinárodní úrovni. Na tomto základě je Mezinárodní odborový svaz součástí boje o všeobecný přístup k vakcínám proti covidu-19, jež musí být uznány za „globální veřejné dobro“. K umožnění tohoto cíle vytvořila WHO (Světová zdravotnická organizace; pozn. překl.) platformu k výměně technologií, znalostí a patentů – bojkotovanou předními kapitalistickými zeměmi. To, že Jižní Afrika Nelsona Mandely, Čína a mnohé další země bojují za vyhlášení tohoto uznání, pomáhá rozbít peněžní zeď, ocejchovanou velkofarmaceuty a politickými a oportunistickými strategiemi Trumpa, Macrona a jejich bratříčků. Číst dál