Skip to content

Myslíte to vážně?

Sloupkař Foreign Policy In Focus Conn Hallinan každoročně uděluje ceny jednotlivcům, společnostem a vládám, jež činí ze čtení zpráv každodenní dobrodružství. Tady jsou ceny za rok 2020.

 

Cena Zlatý citrón (The Golden Lemon Award) patří firmě Lockheed Martin za její neviditelný bitevní letoun F-35 páté generace, s cenou 1,5 bilionu $ nejdražší zbraňový systém v dějinách. Letoun má momentálně 883 konstrukčních vad, včetně devíti závad „1. kategorie“. Ty poslední „mohou způsobit úmrtí, těžké zranění nebo těžkou nemoc z povolání“ pilotům a „vážné poškození“ zbraňových systémů a připravenosti k boji (což zní jako ony televizní inzeráty na léky, jež mohou či nemusí vyléčit vaši nemoc, ale také mohou zabít vašeho prvorozeného a proměnit vás ve fretku).

Ale firma na těch chybách správně zapracovala, ne tím, že je napravila, ale tím, že je překvalifikovala na méně závažné. Pokud jde o ostatní problémy, Lockheed Martin tvrdí, že je vyřeší, když dostane víc peněz. Společnost teď dostává 2 mld. $ ročně, aby udržela asi 400 letounů F-35 ve vzduchu, s výdaji 50 milionů $ na letoun. Jedna letová hodina F-35 přijde na  28 455 $. Číst dál

OSČMS zasahuje na jižní Moravě!

Lednický Hotel Galant na jižní Moravě se stal dějištěm kauzy, kterou se aktivně zabývá Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska. Je to příběh zaměstnankyně, která poznala, že v České republice mohou vše, bez ohledu na zákoník práce a ostatní normy právního řádu. Za opulentním zevnějškem hotelu v oblíbené lokalitě turistů se skrývala sprostá arogance a vykořisťování.

Po pohovoru nastoupila na místo kuchařky hotelové restaurace zaměstnankyně, které byla kromě výhodných platových podmínek slíbena i možnost ubytování v hotelu. Zaměstnankyně po začátku směny zjistila, že iluze dostává trhliny. Neobdržela pracovní smlouvu a na rozdíl od ostatních zaměstnanců byla ubytována v pokoji bez zavedeného topení, bez možnosti pokoj jakkoli efektivně vytopit. Postel byla hned vedle místnosti na elektrická zařízení, což neodpovídá bezpečnostním standardům. Číst dál

Nesmíme obětovat děti

Kritizovaný tlak na bezpodmínečné otevření škol graduje i jakýmsi happenningem pražských studentů v pyžamech před poslaneckou sněmovnou, spojený s peticí „Nesmíme obětovat děti“. Akce je medializována, proč se jí tedy s povzdechem a povytaženým obořím nevěnovat.

Obsahem demonstrace je v podstatě to, že oproti životnímu nebezpečí rizikům skupinám a seniorům, permanentnímu riziku v zdravotnictví a továrních provozech, středoškolské studenty pobyt doma nudí, je pro ně „dlouhý a nepříjemný“.

Přihlédnout pak musíme ke stanovisku jedné studentky, který si dovolím pro jeho závažnost citovat: „Už je to doma hrozný a už nás to nebaví a myslím si, že to má dost velkej vliv na psychické zdraví, že se nemůžeme vídat s kamarádama a jsme furt zavřený doma. Už se v té karanténě cítím docela špatně, už je to pro mě těžký.“ Číst dál

OSČMS: Kritika vládních dotací roste

V posledních týdnech se v elektronické poště Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska množí dopisy pracujících, kteří se nebojí prezentovat své názory ohledně současné nelehké situace občanů, obavy z hluboké hospodářské a sociální krize, i ta často oprávněně kritická stanoviska k dotacím ze strany populistické vlády, k rozdávání z peněz občanů. Není důvod, proč tyto názory tajit, především v čase, kdy je tolik prostoru věnováno skuhrajícím boháčům, ale kdy média ani nezavadila o názor těch, z jejichž kapes se tlumí manažerské chyby a neschopnost čelit podnikatelskému risku v době pandemie.

Pokládáme proto za vhodné zveřejnit část jednoho z řady kritických mailů, aby se čtenář mohl seznámit i s názory těch, kterých se dnes nikdo neptá, tedy zaměstnanců: Číst dál

Polemicky k návratu do škol

Plošný návrat žáků a studentů od poloviny února, tedy otevření škol v situaci několikatisícového nárůstu nemocných denně, je neuvěřitelný hazard, který nedopadne na ty, kteří tento požadavek uplatňují, ale na ty, kteří jsou pedagogy- a samozřejmě i na jejich rodiny.

Musím tedy polemicky konstatovat, že to, co vidím, není snaha řešit problém na odborné bázi, střízlivě a zodpovědně, ale pozoruji zde cosi jako snahu populisticky podpořit mediální nevraživost vůči kantorům, jejichž podmínky jsou i tak nelehké a motivace už tak dost nízká.

V osobních rozhovorech jsem mnohokrát řekl, že otevření škol je sice věcí diskuze, ale musí především odpovídat situaci pandemie a bezpečnostním opatřením. Ta musí být účinná, nikoli příslibem optimistického (čti nezodpovědného) myšlení „že se nic nemůže stát“. Bude pak asi uplatněna známá metoda, že následné politování nic nestojí. Číst dál

OSČMS v boji za práva olomouckých pracujících

Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska poskytuje v těchto dnech pomoc zaměstnancům postiženým diskriminačním chováním dvojice zaměstnanců, kteří jsou kryti manažerem podniku.

Zaměstnankyně olomoucké pizzerie čelila před nedávnem verbálnímu xenofobního útoku ze strany dvojice zaměstnanců. Napadení ihned hlásila manažerovi podniku, který přislíbil neprodlené vyvození důsledků z celého incidentu. Přes své sliby však on ani vedení společnosti neučinilo žádný krok k nápravě, nereagovalo na mailovou komunikaci, ani neinformovalo o dalším postupu.

Zaměstnankyně se tedy obrátila o radu i praktickou pomoc na Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, jedinou českou třídně orientovanou odborovou centrálu. Představitelé centrály zaštítili nejen poškozenou zaměstnankyni, ale i další z kolektivu zaměstnanců čelícím diskriminačnímu jednání na pracovišti pizzerie právní i další odbornou pomocí. Číst dál

Se solidaritou neplýtvejme

Nepotýkáme se jen s krizí koronavirové pandemie, ale i s krizí vkusu. Těžko lze totiž jinak než absencí vkusu i soudnosti označit, že musíme čím dál častěji číst v celostátním i regionálním tisku skuhrání atypických podnikatelů s bizarním artiklem, jak strašná je uzavírka, že kompenzace na jejich podnikání nestačí, že jsou zaměstnanci doma za sto procent, jak bylo snadné být zaměstnancem, jak je podnikání „na sebe“ likvidační a řada tohoto sentimentálního povyku korunovaná stížností na nošení roušek a respirátorů, depresemi neuspokojených zákazníků (zřejmě blbů, kteří nemají co jiného na práci) a výzvou ke vzpouře proto, že jsou nadále zavřené restaurace (bez kterých v době 10 000 nakažených denně, okolo 6000 hospitalizovaných a smrtelného rizika pro seniory a těžce nemocné nemohou žít jen bezohlední lemplové a lidé neschopní si uvařit).

Číst dál

Bolístky

Na rozdíl od těch talentovanějších, není mým osudem ani údělem trávit čas předvolebními selfíčky s „prostým lidem“, komentáři čehokoliv včetně uzavírkového Stalingradu ministryně Maláčové či onanie intelektuálského pingpongu, který chce využít čas před koncem světa k národnímu souručenství za „bílého muže“ a za revanš předčasně ukončené kariéry.

Nemyslím si, že je nutné vyjádřit se ke každé potrefené huse, avšak povytažené obočí zasloužilé mistryně pedagogiky při mém dnešním emotivním projevu o přecitlivělosti našich individuí nabitém vulgarismy mě přesvědčilo, že teď je ta chvíle, ten okamžik zareagovat.

Společnost přešlechtěná liberálním individualismem, podobná cílům mistrů transformace, tedy přecitlivělým primitivům, kteří si jako prasata pomejí užívají odpadkového koše konzumu a životní úrovně na dluh, tito znudění nezdární rodiče nezdárných dětí, si zaslouží reakci, za kterou nebudu veleben, ale která jde od srdce i od plic a já doufám, že bude jasným vykřičníkem a vysvětlením, proč řešíme JEN problémy těch, co pracovali a pracují a výstřelky chovanců nás nezajímají. Číst dál

Hlad ve světě: metla 21. století

Analýza Mezinárodního odborového svazu zemědělství, potravinářství a obchodu

 

Naše analýza a návrhy demonstrují škodlivost kapitalistického systému ve světě. Krize, jež vyústila z pandemie covidu-19, a smrtící globální katastrofa z jejího šíření ilustrují nelidskost a krutost těch, kteří uvedli řízení tohoto systému v činnost. Proti šíření malárie a návratu tuberkulózy by se dalo úspěšně bojovat. Léky existují – ale jejich míra návratnosti je pro farmaceutické skupiny nedostatečná. Dominující kapitalistické státy této strategii napomáhají. Je to zjevné v cynismu, s nímž se s pandemií vypořádávají Trump ve Spojených státech a Bolsonaro v Brazílii. Velcí bossové, světová buržoazie a vlády v jejich službách svou činností, zaměřenou na zajištění co největšího zisku, konají jako zločinci. Je to zjevně výsledek rozvoje imperialismu na úrovni planety. Zatím se na všech kontinentech ukázalo, že pracovníci v našich zemědělských a potravinářských profesích i v dalších sektorech hrají základní a rozhodující part v záchraně životů a v boji s touto nemocí. Vlády a zaměstnavatelé nesou za následky této nevídané krize plnou zodpovědnost, když nechávají bujet spekulace a sobectví proti kolektivním zájmům. Přesně opak je pravdou u pokrokového dělnického hnutí a u pracujících pěti kontinentů, s jejich třídně založenými odborovými organizacemi, kteří rozvinuli příkladnou solidaritu v každé zemi i mimo ni, na mezinárodní úrovni. Na tomto základě je Mezinárodní odborový svaz součástí boje o všeobecný přístup k vakcínám proti covidu-19, jež musí být uznány za „globální veřejné dobro“. K umožnění tohoto cíle vytvořila WHO (Světová zdravotnická organizace; pozn. překl.) platformu k výměně technologií, znalostí a patentů – bojkotovanou předními kapitalistickými zeměmi. To, že Jižní Afrika Nelsona Mandely, Čína a mnohé další země bojují za vyhlášení tohoto uznání, pomáhá rozbít peněžní zeď, ocejchovanou velkofarmaceuty a politickými a oportunistickými strategiemi Trumpa, Macrona a jejich bratříčků. Číst dál

Přehrada Kryry – Zadotují občané Babišovi podnikání?

Státní podnik povodí Ohře vehementně prosazuje vybudování vodního díla Kryry na Podbořansku. Respektive nikoliv státní podnik sám, ale Babišova vláda (čti agrobaron Babiš) prostřednictvím ministerstva zemědělství. Dochází  k nevídaným zázrakům v naší kotlině – aby přehrada pomohla v boji se současným suchem,  zrychlilo vládní usnesení její výstavbu o celých 10 let, a tak nás před suchem zachrání už možná za 30, a nikoliv za 40 let… Za tuto úchvatnou dobu má vyrůst dílo o 120 hektarech, ovšem na takovém veletoku, který sám by přehradu naplňoval několik desítek let a tak bude nutno, aby se přehrada naplnila v řádu několika let, postavit více než třicetikilometrový přivaděč z Nechranické přehrady za další miliardu a ten udržovat v chodu, protože z Kryr má být voda vedena do Senomat a Šanova na Rakovnicku dalším přivaděčem. Stavba rozměrů antického Říma, ovšem logiky koktavého Andreje… Číst dál

8. sjezd Korejské strany práce nebyl tryznou poražených

Sdělovací prostředky posluhující imperialismu přinášely v posledních dnech překroucené a skandalizující informace o 8. sjezdu Korejské strany práce, pořádaném v Pchjongjangu 5. – 12. ledna 2021. Snažily se ho vylíčit jako pochmurné shromáždění poražených, tesknících nad tím, že „nezvládli vůbec nic“.
Nejedná se přitom o nic nového, tendence pomlouvat a démonizovat Korejskou lidově demokratickou republiku patří k hlavním trendům světové antikomunistické a protilevicové propagandy od pádu sovětského bloku. I ty nejbizarnější výmysly nacházejí živnou půdu u části zahraničního publika, čemuž nahrává poměrná uzavřenost socialistické Koreje před světem (do značné míry vynucená a současně do značné míry nutná, ba přímo nezbytná pro obranu její nezávislosti). Je ovšem na pováženou, když i takzvaná „seriózní“ média kapitalistických zemí šíří informace typu „nejmenovaný zdroj z KLDR uvádí, že se konala veřejná masová poprava, kterou sice neviděl, ale setkal se s někým, kdo ji viděl“. Pokud by cílem pomluvy byl kapitalistický stát, nikdo by informaci typu „jeden říká, že druhý říká, že třetí říká“ nebral vážně.

Číst dál

Grandiózní Bharat Bandh (celoindická generální stávka) podporuje věc rolníků

Byla to celoindická generální stávka, jaká se v Indii nevyskytla už několik let. Na 8. prosince ji vyhlásil Samyukta Kisan Morcha (SKM; zastřešující celoindický orgán demonstrujících rolnických organizací; pozn. překl.) na podporu celonárodního boje rolníků za zrušení tří nenáviděných zemědělských zákonů; od lidí z celé země se jí dostalo velkolepé a spontánní reakce.

Stávka byla oznámená večer 4. prosince. Tři dny stačily ke strhnutí celé země do akce proti pro-podnikatelskému a protirolnickému režimu BJP-RSS.

Celoindická stávka ukázala vysokou úroveň hněvu mezi lidmi nad masivními represáliemi, jež rozpoutala vláda proti rolníkům z Pandžábu a Harijany, o nichž jsme psali o týden dříve. Ukázala celoindickou podporu těm, kteří zemi poskytují jídlo a kteří bojují proti nespravedlnosti, již proti nim navršila vláda, zřetelně konající na rozkaz svých super-bohatých podnikových pánů, indických i zahraničních. Také zobrazila rozsáhlou jednotu lidu, překračující bariéry víry, kast i jazyka. Číst dál

Jednotně do boje proti antirolnickým zákonům

Počátkem prosince přinesly Haló noviny na titulní straně článek o rolnických nepokojích v Indii, vyvolaných vládními protirolnickými zákony. 8. prosince proběhla celoindická generální stávka. Mezitím odborové a další pokrokové organizace obsadily postupně všechny dálnice, směřující do Dillí (později se snažily zorganizovat i blokádu železničních tratí). Stávku podpořily všechny významné indické odborové centrály kromě jediné, BMS. Stejně tak i některé pravicové politické strany, které ucítily možnost otřást vládou premiéra Modiho. Protože souvislé informování o celém protestu zřejmě v našich končinách neexistuje (až na několik čestných vyjímek, které se ovšem dostanou k širší veřejnosti jen zřídka), naskýtá se otázka – co se děje dál? Tak alespoň pár slov o dalším vývoji, jak je sepsal zástupce rolnického svazu ze státu Tamilnadu.    

Hold rolníkům a zemědělským pracovníkům, kteří jsou pod vedením All India Kisan Sangarsh Committee a dalších rolnických svazů v dlouhém, vytrvalém, dobře organizovaném a disciplinovaném boji proti antirolnickým, prokapitalistickým fašistickým rolnickým zákonům vlády premiéra Modiho. My, odborový svaz Bharatiya Khet Mazdoor z (indického) státu Tamilnadu, jsme v solidaritě s protestujícími rolníky a zemědělskými pracovníky naší země. Číst dál

Pošťáci a pandemie

Ministerstvo vnitra ČR plánuje k 1. březnu zrušit 2371 pracovních míst. Znamená to v praxi propuštění zhruba 1500 lidí, neboť prý část těchto profesí, jež se mají rušit, je neobsazených. Mluvčí České pošty Matyáš Vitík uvedl, že propuštěným nabídne rekvalifikaci, ale to je z velké části povinnost Úřadů práce, které musí dát souhlas k hromadnému propouštění. Je zřejmé, že nejde o nic jiného, než aby stát ušetřil peníze, bez ohledu na to, jak a kde. Objem práce v provozovnách České pošty totiž v důsledku pandemie Covid-19 neobyčejně vzrostl, jak jsou lidé nuceni, kvůli zavírání obchodů s průmyslovým zbožím v důsledku ochranných opatření proti šíření Covidu, nakupovat v internetových zásilkových obchodech, odkud většinu zásilek doručuje právě Česká pošta (podíl soukromých zásilkových služeb je někde kolem 10 % z celkového objemu). Celá věc má ještě jeden háček: Nutnost dvou sektorů – veřejného (státního) a soukromého – je obsažena v Lisabonské smlouvě EU. Jenže když padne veřejná služba, má zřizovatel, tedy stát, ze zákona povinnost tuto službu nahradit. Když padne soukromá, bez ohledu na příčinu, tato povinnost neexistuje. Zastánci soukromého podnikání toto většinou nevědí a trvají na nutnosti vytváření konkurenčního prostředí. Logicky tudíž vyplývá otázka: Není náhodou plánované propouštění v České poště součástí plánů státu na zbavení se odpovědnosti za provozování služeb?

V posledních létech se snaha privatizovat poštovní služby objevuje leckde, například i ve velké Británii, kde je proslulá Royal Mail, Královská pošta, provozovaná státem už po dlouhá staletí. Pokládám přinejmenším za zajímavé (dokonce poučné) zjistit stav poštovních služeb v cizině. V tomto rámci předkládám pár slov o poštovních službách na kanadském venkově. (Úvodní slovo překladatele)      Číst dál

Všeobecný základní (nepodmíněný) příjem: Trojský kůň

Následující řádky popisují situaci v Irsku (nebo spíše, chcete-li, v Irské republice). Irsko je možná daleko a navíc za mořem, ale pro nás v ČR tu jsou dvě společná vodítka – i my žijeme v EU, a, šířeji, v kapitalismu. Soudím, že pravděpodobnost, že by tady ona instituce nebo onen systém chovaly lépe než v Irské republice, je poměrně nepatrná. (Pozn. překl.)

Vypuknutí covidu-19 odkrylo do očí bijící nerovnost v bydlení, zdravotnictví, vzdělání a zaměstnání v Irsku i v celém takzvaném „rozvinutém světě“. To vedlo k obnovení výzev některých skupin ke všeobecnému základnímu příjmu pro všechny obyvatele. 

Některé z těchto návrhů jsou dobře míněné a věří, že to jsou prostředky k ukončení nerovnosti a chudoby. Skutečností je, že by neukončily ani jedno; jediné, co by přinesly, bylo poskytnutí prostředků k masivnímu přesunu majetku od nejchudších k nejbohatším a privatizaci zbytku státních služeb.  Číst dál

Ke kauze prostějovského Národního domu jinak

Kauza Národního domu z mého rodného města na stránkách novin mi, omlouvám se za ten termín, připadla jako bouře ve sklenici vody, kde kult osobnosti pana primátora zabral prostor, který jsme si měli vyčlenit kritice reálné sociální situaci v regionech, skutečným problémům u nás i ve světě. Prostoru se nedostává. A krev v žíle zpěněná si žádá reakce. Jsem též rodákem, souhlasit nemohu a uvedu na rovinu, že Prostějov nemá kromě počtu heren a supermarketů i ožralých bezdomovců význam, aby zabíral prostor v tisku v této turbulentní době. Koneckonců nač se bavit o vedení města, které naprosto slabošsky argumentovalo pro nezakázání hazardu, který je pro naši společnost prostě toxický. Co byl převeliký problém pro prostějovské politiky, zřejmě kvůli jejich sponzorům, to nebyla potíž pro blízký Kostelec, kde se už ruleta dotočila. 

Číst dál

Práce z domova: kdo získává, kdo tratí?

Pracovat z domova možná zní skvěle. Žádné dojíždění, pohodlné oblečení, domácí mazlíček, ať už pes, kočka či cokoli jiného na dosah, no nebuďte s tím spokojení! Šetříš peníze na benzín, šetříš čas a jsi v bezpečí před Covidem-19, ráj pracujícího. 67 procent dotázaných bylo rádo doma, cítili se produktivnější a užívali si, že nemají svého šéfa nablízku. Ale, navzdory tomu všemu, se přesto chtějí vrátit do kanceláře. Je zřejmé, že v tomhle příběhu jde o víc. 

Po měsících pandemie je potvrzená nezaměstnanost přes 10 procent, nejvyšší od roku 1940. A míra pracovních sil pracujících na dálku už v květnu stoupla, podle Banky federálních rezerv v Dallasu, na 35,2 %. Tento přechod neúměrně zahrnul bílé pracující, protože třetina černošských a latinských pracujících přišla o práci, když se ekonomika předtím zadrhla. U lidí barevné pleti je pravděpodobnější, že budou mít nepostradatelné zaměstnání, jež jejich osobní přítomnost vyžaduje.  Číst dál

K antikomunistickému zákonu na Slovensku

Češi a Slováci by neměli být zaskočeni rozhodnutím slovenského parlamentu postavit mimo zákon jedno celé historické období. Už vůbec by je nemělo překvapit, že z celé dlouhé historie bylo vybráno právě období svržení kapitalistického barbarismu, že práce dvou generací socialistického Československa se ocitla mimo zákon, stejně jako jediná antifašistická masová organizace, která se postavila fašismu. Rozhodnutí slovenského parlamentu reprezentujícího buržoazní zájmy je plně  sociálně-ekonomicky a politicky logické. Koneckonců fašismus, jak prokazuje sama historie a jak řekl Bertold Brecht, není ničím jiným než kapitalismem v krizi. Nemělo by nás mást, že demokracie je skloňována ve všech pádech, při každé příležitosti, a nenosí se vojenské uniformy. Nakonec ani Tiso, ani Hácha, ani jiní vrcholní představitelé fašistických států nenosili hitlerovské uniformy právě proto, že šlo o státy plně závislé na německém kapitálu a politicky se jednalo o pouhé loutky Berlína bez jakéhokoliv vlastního vojenského potenciálu. Současná parlamentní většina společně s prezidentkou, která zákon bez zaváhání podepsala, musejí být chápany jako současný moderní projev výše popsaných souvislostí.  Číst dál

Vrazi (jen trochu skrytí) 

Naše polistopadová politická reprezentace (tedy abych byl přesný, její většina; komunistů [skutečných, ne těch, kteří jsou opět pouhými členy strany] s jejich nekompromisním protiválečným postojem a několika dalších jedinců, kteří si i v dnešní sobecké agresivní době zachovali aspoň špetku soudnosti, se tohle netýká, naopak před nimi smekám, že se nenechali strhnout euforií proamerických doktrín) se (opět) dopustila vraždy (i když tentokrát spíše „pouhého“ zabití „z nedbalosti“). Nebo přinejmenším dopustila, aby k onomu činu došlo. Za což by měli být obžalováni a souzeni dle zákona, a stejně tak potrestáni. Exemplárně. Než dojde k dalším.  Číst dál

Ta nejlepší lekce v boji proti smršťování společenských a demokratických práv

Žijeme v zajímavé době. Všechno okolo nás se mění, aniž bychom v mnoha případech byli schopni změny pochopit. Kde jsou ty časy, kdy stačilo koupit si nedělní vydání novin a člověk dostal poměrně přesný obraz dění doma i ve světě. Ještě měl čas si to promyslet. Ale kdeže loňské sněhy jsou? Dnes žijeme v období super rychlostí.

Mezinárodní vyhrocenou krizi potkal koronavir. Vlády po určitém počátečním šoku rychle pochopily, načež se chopily příležitosti. Ani to neměly vlastně v plánu, ale ani nemohly přijmout náležitá, vědecky podložená opatření na ochranu životů a zdraví obyvatel.  Zároveň po celou dobu ohrožení koronavirem pokračuje nevídaná koncentrace bohatství v rukou malé partičky trubců. Naopak drtivá většina lidí na světě upadá do bídy. Nikoho by to nemělo překvapit. Je to očekávaný chod věcí. Není to poprvé, kdy se v historii setkáváme s podobným vývojem. Stačí, když se rozhlédneme okolo sebe. Vlády často přijímají nesmyslná a navzájem si odporující opatření, aniž by braly v potaz názory vědců. Mnohá zdravotnická zařízení byla zavřena nebo zrušena, aby se ušetřil kapitál pro krachující podnikatelské kolosy. Posílení zdravotnického personálu? Jenom velmi opatrně. Všude karanténa pro obyčejné lidi a o to větší svoboda pro podnikatelské kolosy a mezinárodní oligarchy. Tisíce malých podniků bylo nuceno zavřít a každý den zavírají další, aby uvolnily prostor pro nadnárodní řetězce. Číst dál